Jak Babišův ministr Vojtěch a krajská hygienička vytočili severní Moravu a Slezsko
Vyrazili jsme s rodinou čtrnáct dnů dovolenkovat do rodného kraje, aniž bychom tušili, co nás potká už po cestě. V kolonách, které slouží především k prohlížení rozkopaných a opuštěných úseků hlavních i objízdných tras mezi Prahou a Ostravou („Jsme schopný národ, jen nás řídí nemehla,“ „Prostě to zařídíme“), jsme se z rádia dozvěděli, že vláda zavádí nová opatření proti šíření koronaviru na severní Moravě. Znovu roušky, zákaz shromažďování většího počtu osob, dřívější zavírací hodiny v hospodách, omezení v sociálních a zdravotních zařízeních. A to jsem se ráno doma žertem ptal, jestli mám vzít na cestu roušky… (samozřejmě nevzal).
Kdo za to může?
Nemá valného smyslu podrobovat seriózní analýze smysl opatření, která kabinet, složený ze sekty ANO a sociální demokracie, včera uvalil prý kvůli preventivním opatřením proti šíření koronaviru na severní Moravu a Slezsko. Jen na okraj - byla to vláda a nikdo jiný, protože hygiena je řízena ministerstvem zdravotnictví. Ať si ústy premiéra Babišův osobní marketér Mára Prchal bude tvrdit, co chce - „to my nič, to všetko henti hygienici“.
Stačí si přečíst rozhovory se zdejší krajskou hygieničkou Pavlou Svrčinovou (mimochodem, ta by mohla z fleku hrát vrchní sestru v remaku Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem), abyste pochopili, že jde o situaci, odehrávající se na uzavřeném oddělení nějakého polostátního blázince a ne seriózní výkon státní správy.
Například na otázku, jestli by nebylo lepší počkat do pondělí, protože náhlým zavedením tvrdých opatření například způsobuje velké problémy organizátorům mnoha akcí, odpověděla Právu: „Opravdu to je tak závažné rozhodnutí? Vždyť mohou udělat opatření jako předtím, že přijedou návštěvníci v autech a mohou sedět v autech.“ Což je třeba rada návštěvníkům hudebního festivalu v Dolních Vítkovicích platná asi jako mrtvému kabát. Ve chvíli, kdy stát zaváděl nové restrikce, byli už většinou prakticky v areálu. A nikoli autem, ale pěšky nebo tramvají.
Mají snad sedět v autech také lidé, kteří přijeli navštívit své rodiče nebo prarodiče do nemocnic nebo sociálních zařízení a mávat jim na pozdrav, nejlépe přes zavřená okénka?
Druhá vlna krachů
Ale nejde jen o kulturní akce, roušky ve veřejných dopravních prostředcích a obchodech. Nová opatření dopadnou na z kómatu se probouzející místní turistický ruch, regionální ekonomiku, podnikatele, vyděsí starší a chronicky nemocné občany. Naštve ty, kterým se ze samotného pohledu roušky dělá zle a kteří si zjišťují o původu nemoci informace z relevantnějších zdrojů, než jakými jsou bludy z řetězově se šířících mailů o milionech mrtvých a konci světa nebo titulků rozhovorů s vrchními českými katastrofisty Prymulou a jeho fámulem Maďarem.
Novináři už se začínají ptát zástupců vlády, jestli mají připraveny další kompenzační miliony a miliardy kvůli dopadům nových opatření a oni lžou, že samozřejmě mají. Stát přitom žádnými penězi nedisponuje. Má jen ty, které nám vytáhne z kapes nebo ty, které si půjčí a které bude vracet znovu z kapes někoho jiného. Podnikatelé a provozovatelé na zoufalé otázky, jak se novým restrikcím přizpůsobí, podobně zoufale krčí rameny.
Opatření (opravdu strašné slovo) se přitom dělají jen kvůli samotným opatřením, a dokonce se zdá, že mají především sloužit k odvádění pozornosti od reálných potíží země. Především budoucích ekonomických, samozřejmě. Čím větší problémy nyní (co na tom, že je způsobíme sami), tím více je budeme moci v budoucnu řešit. A nač se vymlouvat. O snaze vytěsnit z veřejného prostoru nedávné skandály raději ani nemluvě. Třeba pofiderní vládní nákup zdravotnického materiálu z počátků koronahysterie, kvůli kterému by měl být minimálně ministr Vojtěch konfrontován orgány činnými v trestním řízení. Místo toho se děje „něco“, jen aby se prostě „něco“ dělo, a aby lidé (chce se mi už napsat, že koblihy, volící ANO) měli pocit, že vláda skutečně bojuje s epidemií čínského viru.
Krajské volby 2020: Do zastupitelstev krajů se bude volit 2. a 3. října>>>
Jenomže žádná pandemie virového onemocnění se na severní Moravě a ve Slezsku nekoná, nemoc ustupuje dokonce už i v dolech na Karvinsku, které ostatně už dva roky provozuje a řídí prostřednictvím ministryně financí Schillerové stát. A to, jestli bude na koupalištích sto nebo dvě stě osob a jestli budou mít nasazeny roušky nebo ne, nemá na její případné šíření žádný vliv.
Trochu tragikomiky závěrem
Mimochodem, víte, proč si ve vlaku z Poruby do Olomouce můžete povinně nasazenou roušku sundat už za Suchdolem? Protože jste přejeli hranici kraje, virus právě vystoupil z vlaku a přesedl na zpáteční vlak do Ostravy.
Kromě toho si všimněte zajímavého a o atmosféře dnešní doby velmi vypovídajícího jazykového fenoménu: Někteří epidemiologové, hygienici a politici začínají nadužívat starý dobrý bolševicko úřednický plurál, kterým byly prošpikovány projevy aparátčíků před listopadem 1989. Výše zmíněná hygienička Svrčinová, která vysvětluje nový výskyt chřipky, říká: „Přesunul se nám problém…“
Takže, paní Svrčinová, pane Vojtěchu, pane Babiši a spol.: Vám se nikam nic nepřesunulo. A problém už vůbec ne. My vám nepatříme.
Naopak: To k nám se přesunul problém s vámi.
