Němci už taky udělali ze svých černochů Afroněmce. Do češtiny Afročeši rozhodně nepatří
Všichni asi vědí, že Amerika už od konce minulého století z důvodů politické korektnosti razí termín Afroameričan (African American) pro americké černochy. Tato politická korektnost už pronikla i do němčiny a v sousedním Německu média o místních černoších hovoří jako o Afroněmcích (Afrodeutsche). Budeme mít také Afročechy?
Veřejnoprávní německá tisková agentura Deutsche Welle píše o „Afroněmci“ Mosesu Pölkingovi. Ten se cítí uražen, když jezdí kolem nápisu stanice metra v Berlíně nazvané Chaloupka strýčka Toma (Onkel Toms Hütte).
Název stanice metra otevřené v roce 1929 odkazuje na někdejší restauraci pojmenovanou podle populárního amerického románu z poloviny 19. století. Je to tedy podobné, jako když se třeba autobusové nádraží Na Knížecí jmenuje podle někdejší hospody. Ironií je, že román Chaloupka strýčka Toma se vehementně stavěl (stejně jako jeho autorka) za lidská práva a za zrušení otroctví a svojí popularitou významně ke zrušení otroctví přispěl.
Panu Pölkingovi ale vadí, že hlavní postava románu byla submisivní. „Uráží mě to. Vždy když jedu kolem, cítím se sklíčeně,“ říká a organizuje petici za přejmenování stanice. Název přilehlé ulice Onkel Tom Strasse nyní někdo postříkal rudou barvou.
Pan Pölking je 22letý rodilý Berlíňan, jeden z jeho rodičů pochází z Kamerunu a on svoji kamerunskou půlku genů považuje za tak důležitou, že se považuje za Afroněmce a vede politický boj za přejmenování nevinného názvu stanice.
Používání politického termínu Afroněmec německými veřejnoprávními médii i směšná kauza pana Pölkinga jsou smutným obrázkem vývoje německé společnosti, která se začíná štěpit na kmenovém principu.
Pokud bude ideologie politické korektnosti a multikulturalismu nadále postupovat i do české společnosti (jakože postupuje), termíny znějící nepatřičně a zbytečně proniknou za pár let i do češtiny. Je možné, že i naše média budou za pět let psát o Afročeších.
Dokud lidí černošského původu bude v Česku málo a dokud si nebudou vytvářet svoji subkulturu, nikoho ani je samotné nenapadne o sobě mluvit jako o Afročeších. Jazyk se samozřejmě vyvíjí, ale nový termín vzniká, až když ho někdo potřebuje k pojmenování nového pojmu.
Pro Čechy jsou lidé černošského původu žijící v České republice zajímaví asi tak stejně jako blondýny a brunetky. Proto o nich můžeme dál mluvit jako o černoších s malým písmenem „č“ (když to dává v kontextu smysl) nebo dál nebudeme barvu kůže nijak zmiňovat (když to v kontextu žádný smysl nedává).
Měli bychom se vyvarovat toho, aby jazyk, kterým mluvíme, přetvářela ideologie, a podsouvala nám tak nějaké nové „správné“ myšlení, jak to ostatně popsal George Orwell ve svém románu 1984.
Autor je ekonom. V současnosti vyučuje na Vysoké škole finanční a správní
