Šálení průzkumů: Dotazování občanů už dávno podléhá politickému zadání agentur
Již několik měsíců průzkumy veřejného mínění v USA vyznívají v neprospěch současného prezidenta Donalda Trumpa, a naopak slibují dobrou šanci na vítězství jeho vyzývateli Joeu Bidenovi. Znamená to snad, že listopadové prezidentské volby jsou v podstatě rozhodnuty? Rozhodně ne.
Sledování průzkumů veřejného mínění je ošidné. Mnohem návodnější než čísla statistických agentur byly odjakživa preference sázkařů. Je to dáno tím, že reálné dotazování občanů ve Spojených státech dávno podléhá politickému zadání té které agentury. Proto se zpravidla průměrují výsledky nejméně deseti nejvlivnějších průzkumných institucí. V takovém údaji je mnoho proměnlivých veličin, agentury zveřejňují výsledky s různou pravidelností, jedny denně, jiné měsíčně, používají neslučitelnou metodiku, většina z nich je těsně navázána na univerzity nebo nakladatelské domy. Je to stejně nejistý nástroj jako snaha odvodit obrázek amerických nálad ze čtení sdělovacích prostředků. V situaci, kdy 95 % amerických médií přiznaně straní demokratům, každá výsledná představa bude značně pokřivená.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
