Vystrčil přiletěl na Tchaj-wan a lži o jeho cestě létají ze všech stran
Právě probíhající cesta senátní delegace na Tchaj-wan, kterou vede předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil, leží některým lidem pořádně v žaludku. A jak je dnes obvyklé, v nejrůznějších prohlášeních či reakcích na webech i sociálních sítích se objevují i naprosté nesmysly a lži. Podívejme se na některé z nich. Je to zajímavá přehlídka absurdit.
Například web Parlamentní listy přinesl v sobotu 29. srpna zprávu s bombastickým titulkem „Jen na PL: Exkluzivní seznam elity, která jede na Tchaj-wan. Žádná firma, protřídění novináři a ajťáci z Vysočiny. A Hřibův úředník k tomu“. Kromě jiného se ve zprávě píše: „ParlamentnímListům.cz se jako jedinému médiu v zemi podařilo získat seznam vybraných, kteří předsedu Senátu na jeho misi na Tchaj-wan podpoří. A jak vidno, jsou mezi nimi pouze pečlivě poskládání úředníci a politici. Naše redakce na tomto výsostně utajovaném seznamu nenalezla ani jednoho zástupce privátní společnosti.“
Předně, seznam není „výsostně utajovaný“, koluje v různých kruzích už nějakou dobu. Reflex si jej od Senátu vyžádal zhruba před týdnem a dostal jej. Co je ještě podstatnější, na seznamu figurují zástupci téměř 40 firem. Kde tedy hledali kolegové, že žádnou firmu nenašli, je naprostou záhadou. Pokud nemohou pořád najít, tak s Vystrčilem odletěl třeba Radovan Haluza (ředitel a jediný společník firmy Generi Biotech, výroba certifikovaných testovacích sad pro využití v různých lékařských odvětvích), dále Otto Havle (předseda představenstva společnosti ELA Blockchain Services, informační technologie) či Radka Hodinová (vedoucí kanceláře společnosti TGS nástroje-stroje-technologické služby). Vyjmenovat lze všechny podnikatele, není na tom vůbec nic tajného, ovšem na to zde není místo.
Lež vedle lži
Anglicky psaný deník Global Times, který vydává Ústřední výbor Komunistické strany Číny, ve svém víkendovém komentáři pak nesmírně tvrdě zaútočil na české politiky, kteří podporují Tchaj-wan. Nepokryté vyhrožování najdeme v mnoha jeho slovech. Aby to vypadalo „odborně“, slova totalitní vlády vložil deník do úst Lü Cchun-čchenga z pekingského Institutu tchajwanských studií Čínské akademie sociálních věd. Ten píše: „Tchajwanská Demokratická pokroková strana (DPP) tajně jedná se zahraničními protičínskými silami jen pro svůj krátkodobý politický prospěch. DPP se zmocnila všech obyvatel ostrova, dovedla je do slepé uličky nezávislosti Tchaj-wanu a vystavuje je nebezpečí vojenského konfliktu.“
Vládnoucí tchajwanská Demokratická pokroková strana přitom nehodlá vyhlásit nezávislost Tchaj-wanu. Mohla to udělat už dávno a nestalo se. Také se nezmocnila „všech obyvatel ostrova“. To v demokratickém státě nejde, leda tak v pomatených hlavách politiků z Pekingu. Například v lednových prezidentských volbách získala kandidátka DPP Cchaj Jing-wen 57 procent hlasů. Její protikandidát Chan Kchuo-jü, který reprezentoval pročínskou stranu Kuomintang, 39 procent. Takto vypadá "zmocnění se všech obyvatel" podle komunistické propagandy. A v parlamentních volbách získal spolupráci s Čínou více nakloněný Kuomintang na Tchaj-wanu třetinu křesel.
A bláboly pokračují
Mluvčí Velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze zase 29. srpna zveřejnil prohlášení, ve kterém se kromě jiného praví: „Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil je lhostejný vůči česko-čínským vztahům a vzájemně prospěšné spolupráci, ignoruje názor široké veřejnosti České republiky…“ A jaké jsou ve skutečnosti ty „názory široké české veřejnosti“?
Centrum pro výzkum veřejného mínění prezentovalo v listopadu 2019 průzkum, kde na škále od 1 (velmi sympatická) až po 5 (velmi nesympatická) hodnotilo vztah Čechům k různým státům. Jedničku dalo Číně pouze 2 procenta Čechů, dvojku (tedy spíše sympatická) 13 procent, trojku (neutrální postoj) 35 procent, čtyřku (málo sympatická) 28 procent a pětku (velmi nesympatická) pak 19 procent obyvatel. Říše středu se tak řadí u české veřejnosti mezi nejméně sympatické státy vůbec, je za Ruskem či Tureckem a daleko například za USA. Nemluvě o evropských zemích. Názor české veřejnosti je prostě zásadně jiný, než tvrdí Čína.
CVVM také zkoumala důvěra k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Čínský prezident Si Ťin-pching se umístil na konci žebříčku zkoumaných osob (za ním je severokorejský diktátor Kim Čong-un a před ním syrský diktátor Bašár al-Assad).
V případě české veřejnosti důvěřují Si Ťin-pchingovi pouze 3 procenta lidí, nedůvěřuje mu 38 procent lidí a 40 procent ho vůbec nezná (zbytek odpovědělo, že neví). Takže cesta senátní delegace vedená Milošem Vystrčilem na Tchaj-wan není v rozporu s pohledem české veřejnosti na Čínu, to jenom Peking ve svých vyjádřeních opakovaně lže.
Představitel čínské páté kolony u nás, předseda komunistů Vojtěch Filip, si pak přisadil ve svém článku v Haló novinách 26. srpna. Dehonestuje Vystrčila za cestu na Tchaj-wan zvlášť odporným způsobem, ale u agenta bývalé komunistické tajné policie StB, kterým Filip byl, to vlastně ani nepřekvapuje. Filip píše, že „druhý nejvyšší ústavní činitel (tím myslí Vystrčila – pozn. autora) není jen křeslo, ale spojení funkce se skutečnou osobností“. Skutečnou osobností myslí Filip (bývalý agent StB Falmer) asi sám sebe. Od člověka, který vždy podporoval totalitu, spolupracoval na potlačování demokracie a naší suverenity, to zní naprosto absurdně.
V případě cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan se proto dají očekávat další lži a podpásovky. Brána pekel je otevřena.
