Babišova rozpočtová laboratoř: Místo snížení daně z příjmu by bylo rozumnější snížit sociální a zdravotní odvody
Od 1. ledna příštího roku si přilepší drtivá většina ze čtyř miliónů Čechů, kteří chodí do práce. Díky zrušení superhrubé mzdy jim vzroste konečná cifra, již si přinesou domů na výplatní pásce. Toto opatření ale přijde státní pokladnu hezky draho, ekonomika by přitom potřebovala úplně jiný impuls.
Na úvod pro názornost uveďme několik čísel. Podle posledních dostupných dat z Českého statistického úřadu činila průměrná hrubá měsíční mzda v České republice v prvním kvartále tohoto roku 34 077 korun. Po odečtení záloh na pojištění a daně z příjmu si tak průměrný zaměstnanec (který neuplatňuje odčitatelné položky na děti atd.) přijde na 25 558 korun čistého. Pokud se témuž zaměstnanci hrubá mzda nezmění, bude však v příštím roce brát 27 286 korun. Polepší si tak o 1728 korun měsíčně.
Součástí opatření rušícího superhrubou mzdu je zavedení dvou sazeb daně z příjmu – 15 a 23 procent. Tu druhou sazbu však můžeme vnímat jen jako symbolický plivaneček na lidi s vysokými výdělky. Týká se totiž zaměstnanců, kteří si přijdou na více než 139 tisíc hrubého měsíčně, a těch v Česku zas až tak mnoho není. Nicméně sečteno podtrženo, celá tato daňová rošáda bude pro státní pokladnu znamenat roční výpadek příjmů ve výši zhruba 74 miliard korun. Důchodci se pak mohou těšit na jednorázový vánoční bonus ve výši 5000 korun, jenž přijde erár na dalších 15 miliard korun.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
