Zájmy na Kavkaze: Hluboké kořeny konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem

Kavkaz je strategicky důležitý region na rozhraní jihovýchodní Evropy a severozápadní části Asie. Obě země jsou součástí mnoha klíčových mezinárodních institucí. Dnešní eskalace sporu není jen další z řady lokálních rozepří mezi dlouholetými rivaly. Nyní jde o vážný válečný konflikt, který může přerůst v dlouhodobou zničující válku, do níž se již nyní zapojují další země, minimálně Turecko jako dlouholetý spojenec Ázerbájdžánu.

Na obou stranách jsou desítky obětí, zejména mezi Armény, a to včetně civilních obyvatel. Používá se dělostřelectvo, tanky, řízené střely i drony.

Obě země vždy ovlivňovaly a dodnes ovlivňují sousedící mocnosti – Turecko (dříve osmanská říše), Írán (dříve Persie) a Rusko (dříve Sovětský svaz). Arménie má asi tři milióny obyvatel, těží se tu barevné kovy, tradiční je textilní a potravinářský průmysl. Dominantní církví je Arménská apoštolská církev (řadí se mezi nejstarší křesťanská společenství), ke které se hlásí 93 procent všech věřících.

Ázerbájdžán má devět miliónů obyvatel, těží zejména ropu a zemní plyn. Je to muslimská země, k islámu se hlásí 95 procent věřících, z nichž 85 procent tvoří ší’ité a 15 procent sunnité. Patří mezi turkické země s přímým napojením na Turecko. S Tureckem jej pojí hospodářská spolupráce (ropná rafinérie STAR či plynovod TANAP) a mimo jiné i vojenská kooperace. Arménie i Ázerbájdžán mají poloprezidentský systém vládnutí.