Další zaškrcení našich životů: Bolí to, ale pojďme to vydržet! Babiše vyženeme potom
Zpřísněná protiepidemická opatření, o nichž dnes rozhodla vláda, by samozřejmě šlo zkoumat z mnoha úhlů pohledu, zpochybňovat je, znovu a znovu prodiskutovávat jednotlivé parametry a snažit se najít jejich úplně ideální verzi. Ve chvíli, kdy přibývá přes 5 tisíc pozitivních denně, nemocnice přestávají zvládat a od začátku září umřelo na covid-19 tolik lidí, jako za březen, duben, květen, červen, červenec a srpen dohromady, na to ale není čas. Je třeba rychlá akce. Vládní opatření je teď třeba respektovat a doufat, že zaberou. Pak bude čas tvrdě útočit na vládu kvůli tomu, že Česko do dnešní situace svou neschopností dostala.
Stav, v němž se momentálně nacházíme, je skutečně alarmující. Česko je zemí, kde nakažených přibývá nejrychleji na světě. V Reflexu jsme mnohokrát popsali chyby Babišova kabinetu, kvůli nimž jsme na tom teď tak zle. Momentálně to ale není to nejdůležitější. Mimochodem – zcela výjimečně se na tom s vládou shoduje i jinak velmi kritická opozice, jejíž lídři měli už dopoledne možnost se s chystanými opatřeními seznámit.
„Musíme se pokusit šíření viru zastavit. Pak přijde čas, abychom vládě vystavili účet. Současný stav je její obrovské selhání a za to musí nést odpovědnost. Ale teď je naší primární společenskou povinností zastavit dynamické šíření covidu co nejrychleji. Proto musíme všichni znovu zabrat a v tuto chvíli je asi jedinou naší zbraní čtrnáctidenní disciplína a sebezapření, musíme to prostě zkusit," vyzval šéf ODS Petr Fiala.
Ano, nákaza skutečně zřejmě musí společností projít, alespoň dokud nebude k dispozici účinná a bezpečná vakcína. Jinak to ale může vypadat, pokud to bude řízené a postupné, a jinak, pokud to bude tak rychlé a nekontrolované jako teď. V prvním případě se vše může odehrát bez kolapsu nemocnic a všeho, co s tím souvisí. V tom druhém bohužel ne.
Samozřejmě, že nemalá část protiepidemických opatření bude na někoho dopadat – nebo už i dopadla – mimořádně nepříznivě. Divadla, kina, sportovní kluby, restaurace, hotely, organizace pořádající dětské kroužky… ti všichni se mohou dostat na hranici samotné existence. Je to hrozné. Vláda by měla udělat maximum pro to, aby jim pomohla přežít. Bohužel ale těžko čekat, že se z rozsáhlé epidemie – navíc v létě vládou extrémně podceněné – dostanou všichni bez ztráty kytičky. Svou pravdu má samozřejmě třeba i předseda SPD Tomio Okamura, když upozorňuje, že při omezení výuky ve školách záhy vyvstane otázka, zda všichni rodiče budou moci dál chodit do práce. Určitě vyvstane. Pořád je to ale lepší, než omezení neudělat a za čas stát před otázkou, kolik dětí o rodiče přišlo.
Pokud tedy teď odborníci-epidemiologové, lékaři z jednotek intenzivní péče, děkani lékařských fakult a dokonce i opoziční politici většinově říkají, že situace je kritická, nelze ji podcenit a nepříjemná opatření jsou nutná, pojďme jim na nezbytnou dobu věřit. Klidně jen do doby, než se šíření viru dostane pod kontrolu. Na zajímavé akademické debaty a rétorická cvičení, při nichž zubaři, fyzioterapeuti, zpěvačky a další „lidé s názorem“ zpochybňují v rámci vlastního zviditelnění slova těch, kdo věci opravdu rozumějí, bude ještě času dost.
