Vláda s námi jedná přesně tak, jak si zasloužíme. Kde není rozum, musí být příkazy a zákazy
Zůstaňte doma. Vyhýbejte se místům a situacím, kde hrozí šíření nákazy. Noste roušky, dodržujte rozestupy. Nemá smysl vyjmenovávat všechny politiky a medicínské odborníky, kteří v minulých dnech apelovali na veřejnost. Výsledek? Před týdnem se pár tisíc lidí bez roušek přišlo vyřvat na Staroměstské náměstí, teď o víkendu pro změnu praskala ve švech pražská náplavka s farmářskými trhy. Až zase bude někdo tvrdit, že zákazy a příkazy jsou znakem totality, a že v demokracii by měla stačit jen doporučení, ať si na to vzpomene.
V pátek přes 15 tisíc nakažených. K tomu 2 077 mrtvých a 5 314 lidí v nemocnicích. Pražský magistrát sice doporučil organizátorům, aby trhy na náplavce zrušili, ale kšeft je kšeft. Trhy byly a tisíce lidí tak dostaly příležitost předvést, že v České republice jsou doporučení a apely na zdravý rozum k ničemu. Argumenty lékařů, politiků, epidemiologů? Kašleme na to! Když je hezky, máme přece právo zajít si na náplavku na dvojku vína, projít se na sluníčku a pochytat viry, které se nám zatím vyhýbaly, případně předat ty své ostatním. Je to snad zakázané? Není, tak co.
Aby nedošlo k mýlce – trhy na pražské náplavce či demonstrace na Staroměstském náměstí jsou sice dva příklady z Prahy, ale hlavní město v tom není rozhodně osamocené. Na mnoha vesnicích jsou vietnamské večerky při hezkém počasí obsypané štamgasty, jimž sice vláda zavřela hospody, ale oni se jen přesunuli o dům dál a půllitry vyměnili za lahváče. V ignorování protiepidemických doporučení je venkov s městem vzorově jednotný.
Je absurdní, když se v téhle zemi ještě někdo dokáže pohoršovat nad tím, že zatímco v jiných státech má řada opatření charakter pouhých doporučení, u nás nám vláda skoro všechno nařizuje a zakazuje. Dobře ví, co dělá! Sebelépe míněná doporučení má u nás každý na háku.
Jsme stejně hloupí, jako politici, jimž vyčítáme obcházení a nedodržování pravidel. Místo toho, abychom těm, nad nimiž ohrnujeme nos, ukázali, že jsme lepší, ukazujeme každým svým krokem, že si přesně takové politiky zasloužíme. Ti politici totiž vycházejí z našich řad – tedy z řad těch, kdo nerespektují rozumná doporučení a kdo i výslovné zákazy a příkazy dodržují jen tehdy, když se někdo dívá. Z řad těch, pro které důvodem k nošení roušky je jen strach z desetitisícové pokuty, nikoliv ohleduplnost a snaha nenakazit lidi kolem sebe.
Dokud budou k vidění takové obrázky, jako ty ze sobotní náplavky, nedá se nic dělat, ale vláda musí dál řídit zemi a bojovat s epidemií výhradně formou striktních nařízení. Spoléhat na rozum a zodpovědnost se bohužel nemůže.
