Petici Milionu chvilek mohl Blatný využít jako ukázku nezávislosti. Zatím ale navázal na Prymulu
První dny působení ministra zdravotnictví Blatného z části zaplnilo téma úplně mimo covidovou krizi. Blatný podepsal dvě petice Milionu chvilek pro demokracii proti premiéru Babišovi. Přestože to bylo zjevné, Blatný naznačoval, že petici někdo podepsal za něj. Mohl ji přitom využít pro zlepšení vlastního marketingového obrazu.
Řeči o tom, který politik má lepší PR oddělení bývají někdy už únavné. Zní to jako stále definitivnější potvrzování dojmu, že politika už stojí a padá jen na tom, kdo si vybere lepší marketingové poradce. Teď je ale sebeprezentace vlády klíčová, i na ní totiž závisí vůle lidí dodržovat opatření, která rozhodují o tom, jak české zdravotnictví vyjde z covidové krize a jak dlouho bude trvat uzávěra ekonomického života.
Čekalo se, že nový ministr si na téhle oblasti dá po dění kolem předchůdce Prymuly záležet, případně že půjde o nevýraznou osobnost úřednického typu, která dosavadní chaos aspoň nezhorší a po komunikační stránce ji vláda obklopí nějakým schopným personálem.
Milion příležitostí
Jenže pak přišel do hry Blatného podpis pod peticí Milionu chvilek, která vyzývala k demisi premiéra Babiše. Pro Blatného v podstatě skvělá příležitost. Bylo jasné, že premiér nezačne vyvádět a narychlo ministra odvolávat, šel by sám proti sobě.
Blatný mohl v tu chvíli petici využít a říct, že prokazuje jeho politickou nezávislost. Zkrátka že k Babišovi a jeho vládnutí má výhrady, do vlády nicméně přišel pomoct resortu zdravotnictví v těžké době a stranické preference prostě nechává stranou.
Místo toho ale nepochopitelně kličkoval, nejdřív informaci o petici odmítal, pak řekl, že na to „neumí odpovědět, prostě neumí.“ Až na tiskovce po pátečním jednání vlády podpis potvrdil, prý ale proto, že se na něj obrátili lidé z Milionu chvilek a řekli mu, že obě petice skutečně podepsal on.
R jako vysoká matematika
Aby toho nebylo málo, nový ministr ještě při prvním projevu ve sněmovně špatně popsal význam reprodukčního čísla R, podle něhož se vláda hodlá řídit v rozvolňování restrikcí. Nejde přitom o nijak složitou konstrukci, R prostě říká, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný člověk. Blatný R interpretoval tak, že při hodnotě 1,1 nakazí milion pozitivních jen 100 tisíc dalších, což by znamenalo, že 9 z 10 nenakazí nikoho a ten desátý jen jednoho, což je asi nereálné i v případě okamžitého a úplného lockdownu.
Doufejme, že se novému ministrovi povede zbytek angažmá líp než začátek. Jeho předchůdce přicházel s aurou vojensky přísného krizového manažera, který do situace vrátí řád. Čeká se ale od Blatného vůbec něco jiného než že dosavadní chaos aspoň nebude prohlubovat? Vlastně to není tak špatná startovní čára, může jen překvapit.
