Pán světa s důležitým vlivem na Česko aneb Jak nás ovlivní americké volby

Jedině držitelé funkce amerického prezidenta vyhráli beze ztráty kytičky vlastně tři světové války, počítáme-li i tu studenou. Jedině americký prezident nechal na jinou zemi hodit atomovou pumu. A jedině ten, kdo seděl v Bílém domě, hrál desítky let roli světového četníka, který přes obvyklou americkou touhu nestarat se o to, co je za mořem, nakonec trestal různé podivné světové diktátory.

Z kolonie mocností

Nebylo to tak vždy. Spojené státy začaly vlastně jako osvobozená kolonie, jichž jsou po světě desítky a o většině z nich v globální politice moc neslyšíme. V letech 1812 až 1815 musely za prezidenta Jamese Madisona ještě USA dokonce vybojovat druhou válku za nezávislost s Velkou Británií, svou původní mateřskou zemí, aby potvrdily, že přežijí jako plně samostatný stát. Pak se v 60. letech stejného století za vlády muže, kterého odborné i lidové ankety v zámoří stále považují za největšího prezidenta amerických dějin, tedy Abrahama Lincolna, skoro rozpadly kvůli občanské válce Severu a Jihu, ale role USA ve světě šla po vítězství odpůrců otrokářství stále nahoru. Začalo to vlastně už tím, že prezident James Monroe v roce 1823 vyhlásil po něm pojmenovanou doktrínu, v níž, jednoduše řečeno, evropským státům vzkázal, že celý americký kontinent je místem národního zájmu Spojených států a Evropané do toho nemají co strkat nos. Chvíli to trvalo, než se Američanům povedlo tenhle svůj názor evropským mocnostem vnutit, ale povedlo se to.