Petr Pešek: Pravdu si rozvracet nedáme aneb Vypínat prezidenta, když třeba neříká pravdu?
Americké prezidentské volby logicky rozkmitaly i českou politiku. A dozvuky měl i jeden z vypjatých okamžiků, který může mít důsledky jak pro budoucí vývoj za oceánem, tak potažmo i u nás. Zjednodušeně by se tomu mohlo říkat právo na říkání nepravd či neověřených věcí. Nebo klidně právo lhát.
Hned několik amerických televizí přerušilo vysílání projevu Donalda Trumpa, když mluvil o pokusu zfalšovat volby rozesláním desítek milionů neověřených volebních lístků. „Přerušit prezidentův projev považuji mírně řečeno za nehoráznost,“ komentoval to v nedělní debatě na ČT poslanec za SPD Jiří Kobza. S tím, že správné bylo nechat Trumpa mluvit a pak to případně uvést na pravou míru. Bohužel byl jediný, kdo to řekl takhle jednoznačně.
Jistě, je to dilema. Na což upozornil i další z účastníků Otázek Václava Moravce, předseda hnutí STAN Vít Rakušan: „Musíme být velmi obezřetní. Dostáváme se do situace, kdy to někdo může vnímat jako cenzorské zásahy.“
Je samozřejmě právem každého média, zvlášť těch soukromých, zvolit, co odvysílat či naopak neodvysílat. Přerušení vysílaného projevu by ale mělo být něčím naprosto výjimečným. Například pokud dotyčný vyzývá k násilnostem či uráží za hranicí zákona lidi kvůli rase, pohlaví či „třídnímu původu“. Byl to ale tenhle případ? Nezdá se.
Kdyby se totéž přihodilo dalšímu z diskutujících, ministru zahraničí za ČSSD Tomáši Petříčkovi, tak by se prý nezlobil. „Já své děti učím, že lhát se nemá,“ prohlásil během debaty na ČT. Což je jistě pravda. Ale stejně tak je důležité ctít právo na svobodu projevu, jakkoliv může projev být scestný. „Jsem velkým zastáncem svobody slova a práva občana na pravdu,“ shrnul to okamurovský poslanec Jiří Kobza. Neobvyklý termín „právo na pravdu“ ponechme teď stranou…
…stejně jako označení „objektivizovaná lež“, které pro změnu použil Vít Rakušan. Poukázal přitom právě na výše uvedenou obavu z podněcování k nepokojům, jež legitimním důvodem k přerušení něčího projevu být může. O co tedy vlastně šlo tady?
Určitě ne o „odvážný zásah ze strany televize“, jak to formuloval nejen šéf STANu, ale i moderátor diskuse Václav Moravec: „Viděli jsme odvahu amerických televizních stanic, které umějí politiky přerušit, když politici lžou.“ Kdo o tom bude rozhodovat? Zvlášť pokud jde o přímý přenos?
A do třetice poslanec za SPD – a pro úplnost, na sklonku 80. let i člen KSČ – Jiří Kobza: „Nemyslím si, že by měl mít kdokoliv právo cenzurovat to, co někdo říká.“ Protože jinak by musela například i Česká televize utnout rozhovor s komunistickou europoslankyní Kateřinou Konečnou, když drze označovala Spojené státy za zdroj globálního zla a militarismu. A ne jí děkovat, že si laskavě našla čas na rozhovor…
