Superhrubý kráter v rozpočtech obcí a krajů. Žádný oběd ani silnice není zadarmo
Při každoročních debatách o státním rozpočtu se vláda s opozicí běžně tahá o každou miliardu. Ještě při před-covidovém projednávání rozpočtu na tento rok komunisté žádali snížení schodku z 50 miliard, ODS vládě vyčítala rozhazování šesti miliard ročně za slevy na jízdném. Teď sněmovna rozhodla o snížení příjmů státu o necelých 100 miliard, jen to hvízdlo. Vydává se tím Česko definitivně do Venezuely?
Ministryni práce Maláčové začali pravicoví kritici říkat podle socialistické země v Jižní Americe kvůli návrhům typu obědů zadarmo. Jako argument sloužila pravicová mantra „žádný oběd není zadarmo“, tedy že vše, co stát rozdá, bude muset někdo zaplatit nebo na to bude muset státu půjčit.
Když došlo na daňovou reformu a rušení superhrubé mzdy, upozorňovaly samosprávy poslance, že žádná silnice nebo tomograf taky není zadarmo a krajům i obcím budou prostředky zásadně chybět. Přesto došlo k radikální přestavbě daňového systému, a to bez jakékoli analýzy dopadů na veřejné finance, ani na rozpočty krajů, měst a obcí.
Podstatné také je, že zrovna v době sílící ekonomické krize daňová úprava pomáhá spíše bohatším vrstvám, které mají logicky větší tendenci spořit. U té pětiny lidí, která má nejnižší příjmy, zůstane z peněz rozdělených touto reformou méně než procento.
Tím odpadá argument, že se tyto peníze vrátí do ekonomiky – nízkopříjmové skupiny, které nemají možnosti spořit a peníze by rychleji utratily, získají po změně v této podobě jen zlomeček z toho, čeho se stát vzdává. Škrty ve veřejné infrastruktuře na ně ale dopadnou stejně.
Ideologie vítězí
Kritika se za tuto změnu snáší hlavně na občanské demokraty. Ti si při hlasování úplně nemohli vybírat – kdyby konec superhrubé mzdy nepodpořili, prošel by tak jako tak a akorát by umožnili Babišovi říkat, že ODS nechtěla snížit daně. Na druhou stranu, ODS teď nemá zrovna nejlepší pozici pro kritiku ministryně Maláčové za chaotické rozhazování.
Jak Maláčová, tak šéf ODS Fiala argumentují obecnými ideologickými stanovisky: důchodci si zaslouží důstojnou penzi (Maláčová a levice obecně), zaměstnanci si zaslouží nižší daně (Fiala, pravice obecně). S tím by asi v takto abstraktní rovině souhlasil každý.
ODS ale doteď upozorňovala na to, že ekonomika má vždy na konci nulový součet a co stát rozdá, to bude muset získat jinde. A zároveň o kolik příjmů stát přijde, o tolik bude muset navýšit jiné, případně snížit výdaje. Této logiky se ODS úplně vzdala a argumentuje stejným způsobem, jakým vláda prosazovala třeba rouškovné pro důchodce a slevy na jízdenky.
Když teď lídři ODS dostávají otázku, kde mají dle nich kraje a obce vzít na potřebnou infrastrukturu s až čtvrtinovým výpadkem v příjmech, dochází celá situace k ještě větší absurditě – podle ODS má Česku pomoct fond obnovy Evropské unie, ještě donedávna kritizovaný pravicí za přehnané zadlužování.
Topolánek je taky levičák?
To všechno nic nemění na tom, že česká daňová soustava závisí oproti jiným zemím Evropy daleko víc na danění práce, než na danění majetku a kapitálu. Snižování zdanění práce může situaci trochu vybalancovat.
Zrušení nepřehledné superhrubé mzdy je také krok k jednodušším daním, nicméně daleko efektivnější z pohledu rozhýbání ekonomiky i pomoci zasaženým chudším vrstvám je navýšení slevy na poplatníka. Zvýšení slevy nakonec pozměňovacím návrhem dodali do novely Piráti, samostatně by šlo o úspornější variantu, která by v absolutních číslech ušetřila všem zaměstnancům stejně a nepřinesla by takový výpadek státní pokladně. Když už se navyšuje deficit rozpočtu, má smysl se aspoň pokoušet tím zároveň podpořit ekonomickou aktivitu.
Zajímavé bude, jak se do podoby daní opře senát – jeho předseda z ODS Miloš Vystrčil návrh kritizoval, vypadá to, že bude vrácen do sněmovny. Kritiky se dočkal i od středočeské hejtmanky Peckové, protestuje proti němu i expremiér Topolánek a předseda poslanců TOP 09 Kalousek. I to ilustruje, že nemusíte být zrovna socialista, aby se vám noční narychlo ušitá podoba daňové reformy zdála přinejmenším nedomyšlená.
