Místo činu Praha: Kdo a proč vyzradil novinářům tajnou komunikaci Zemana s BIS? Úkol pro policii
Mezi konspiračními spekulacemi o tom, na co asi chce prezident Zeman od tajné služby BIS podrobné informace o ruských špiónech v Česku, zcela zapadá jeden nesporný a neméně závažný fakt: Novinářům někdo vyzradil tajné informace o tom, o co prezident tajnou službu žádá. Jde o jednoznačné porušení zákona a navíc vážnou indicii, že utajované informace jsou v Česku používány k politickému boji.
Celá údajná aféra je poměrně jednoduchá: Prezident může BIS ze zákona úkolovat a žádat od ní informace o její činnosti. Tajná služba opakovaně tvrdí, že ruská špionáž je u nás mimořádně aktivní a představuje vážnou hrozbu. Zeman požádal ředitele BIS Koudelku, aby mu předložil jména ruských špionů v Česku a aby doložil, jaké operace podnikají. O této své aktivitě informoval vládu (v souladu se zákonem). Koudelka se obrátil na poslaneckou komisi, která na činnost kontrarozvědky dohlíží, a požádal ji o stanovisko k prezidentově žádosti.
Nic z výše uvedeného není nelegální a v rámci práva se mohlo klidně odehrát i pokračování. Poslanecká komise mohla sdělit Koudelkovi své (nezávazné stanovisko), Koudelka mohl dle svého právního názoru (opřeného jistě o další právní rozbory) rozhodnout a informace Zemanovi buď předat (pokud na ně ze zákona má nárok), nebo odmítnout (pokud zákon prezidenta k ničemu podobnému neopravňuje). Případný spor o výklad zákona by řešil soud.
Podstatné ovšem je, že naprosto všechno mělo zůstat tajné. Ne proto, že by se někomu nehodilo, aby o tom veřejnost věděla. Prostě proto, že to říká zákon. Připomeňme si, že prezident je ze zákona oprávněn zadávat tajné službě úkoly a žádat od ní informace (byť může být spor o jejich rozsah). Je naprosto nepřijatelné, aby ve chvíli, kdy se komukoliv ze zúčastněných nelíbí, co prezident od BIS žádá, běžel to svévolně vyžvanit do médií. Trestní zákon má za tímto účelem paragraf nazvaný „ohrožení utajované informace“ a na viníky pamatuje v nejmírnějším odstavci sazbou až tří let odnětí svobody.
Porušování zákona ve chvíli, kdy se nám nehodí do krámu, nemůže vést k ničemu dobrému. Zde jde navíc o paradox, který by snad byl i k smíchu, kdyby nešlo o vážnou věc: Médii se už druhý den valí spekulace o tom, že by Zeman mohl po obdržení jmen ruských agentů ohrozit utajované informace, ovšem celou tuto akademickou diskusi je možné vést a pohoršovat se jen proto, že někdo zcela nesporně a natvrdo vyzradil médiím utajované informace.
Policisté, inspekce bezpečnostních sborů, vnitřní inspekce BIS i státní zastupitelství by už teď měli obrazně přešlapovat před dveřmi všech, kdo připadají jako zdroj úniku informací v úvahu. Okruh podezřelých není zas tak těžké vytipovat – spadají do něj lidé z BIS, z vlády, z poslanecké komise a z hradní kanceláře, kteří o prezidentově žádosti věděli. Plus samozřejmě novináři ze serveru iRozhlas (ani ti nestojí nad zákonem), kteří původní zjištění zveřejnili s tím, že jim ji potvrdily dokonce tři zdroje. Je-li to pravda, je systém, který by měl chránit utajované informace, děravý jako cedník! Příslušníci tajných služeb, které s tou českou spolupracují a dělí se s ní o svá zjištění, z toho musí být nadšení.
Za úvahu stojí také to, kdo mohl mít na vyzrazení utajovaných informací zájem. Proč nebyla Zemanova žádost vyřízena dle zákona a bez toho, že by se z ní udělala veřejná kauza? Napříč médii z ní jako lump vychází prezident. Ten, kdo s informací běžel za svým novinářským kontaktem, s tím bezpochyby musel počítat – české mediální prostředí je vůči Zemanovi dlouhodobě nepřátelsky naladěno a někteří novináři se nerozpakují bez důkazů označovat prezidenta za agenta Moskvy.
Pokud by se člověk chtěl uchylovat k podobným konspiračním teoriím, jen s opačným znaménkem, nabízela by se úvaha, které jiné mocnosti se hodí další mediální kauza se zlým prezidentem a Ruskem na straně jedné a statečným (Američany vyznamenaným) ředitelem Koudelkou a jeho BIS na straně druhé. To už by ale byly skutečně jen spekulace, stejně jako ty o Zemanovi připraveném zradit Česko pro ruské zájmy. Držme se tedy faktů a postupujme podle práva: Zemanova žádost ať je vyřízena tak, jak ukládá zákon. A ten, kdo vynesl tajné informace do médií, ať je odhalen a postaven před soud. Jinak těžko někdo uvěří, že spravedlnost v Česku měří všem stejným metrem.
