Andrej Babiš, Jan Blatný a Roman Prymula - ani jeden z nich neprokázal, že by mu měl národ v krizi věřit.

Andrej Babiš, Jan Blatný a Roman Prymula - ani jeden z nich neprokázal, že by mu měl národ v krizi věřit. Zdroj: Úřad vlády ČR

Zleva vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny (9. 12. 2020)
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) hovoří na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny (9. 12. 2020)
Tisková konference po jednání vlády (7. 12. 2020): Jan Blatný (za ANO)
Místopředseda vlády, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády (7. 12. 2020)
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vystoupil na tiskové konferenci po jednání vlády (7. 12. 2020)
16 Fotogalerie

Špatná nařízení špatné vlády není třeba respektovat. Řiďte se rozumem

Oldřich Tichý

Babišova vláda projevila od začátku letošního roku fatální míru nekompetentnosti, chaotičnosti, politického sobectví a do očí bijící hlouposti. To, jak vede zemi v období koronakrize, představuje přímé nebezpečí pro všechny obyvatele Česka. Každý rozumný člověk se dokáže chránit lépe sám. Není proto důvod dále se řídit špatnými opatřeními špatné vlády.

Nejdřív rekapitulace.

Začalo to už v lednu ignorováním lékařů z řad opozičních poslanců, kteří volali po tom, že by se stát měl důkladně připravit na nebezpečí epidemie. Neschopný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se ještě v únoru vysmál hrozbě, která se šířila světem. O měsíc později následovalo lhaní o dostatku ochranných prostředků, přičemž ve skutečnosti desítky tisíc zdravotníků čelily první vlně epidemie zpočátku zcela nechráněni. Chaotické pobíhání premiéra Babiše z tiskovky na tiskovku, předražené zakázky na roušky, klanění se čínským respirátorům pochybné kvality na ruzyňském letišti.

Extrémní reakce stylem ode zdi ke zdi – přehnaně přísné zákazy a příkazy měněné někdy ze dne na den, jarní lockdown. Protiústavně zavřené hranice v obou směrech. To vše v době, kdy se celkový počet nakažených v Česku počítal na stovky a v kolonce obětí stále svítila nula (dnes jsou denně nakažených tisíce a mrtvých kolem stovky). Pak stejně přehnané letní rozvolnění, které ve světě nemělo obdoby, obhajované tím, že „byla veřejná poptávka“. Ignorování poprázdninového prudkého nárůstu případů a odsouvání nepopulárních opatření až za termín podzimních voleb. V důsledku toho se Česko stalo na několik říjnových a listopadových týdnů pro ostatní země doslova strašákem – denně u nás v přepočtu na počet obyvatel přibývalo nejen nejvíce nakažených, ale také nejvíce mrtvých na světě. Vláda je má na svědomí.

Premiér Babiš zbaběle zmizel ze scény, od všeho dává ruce pryč. Na ministerstvu zdravotnictví sedí od jara už třetí klaun nachystaný pro roli obětního beránka, který po několika předchozích nefunkčních systémech takzvané chytré karantény představuje jako zásadní nástroj pro zvládnutí epidemie systém PES. Skoro vše je zavřené, včetně škol, aby se to ale při prvních náznacích pozitivního trendu uvolnilo – ovšem stejně jako před létem nikoliv kvůli dobré epidemiologické situaci, ale kvůli blížícím se Vánocům. Znovu rozhoduje „veřejná poptávka“, tedy snaha honit politické body. Ještě než se mohou projevit důsledky povolených šroubů, přichází ovšem další nesmyslné zpřísnění – zkrácení otevírací doby hospod, které si vláda vybrala jako veřejného nepřítele.

Na obzoru je lockdown číslo tři. Systém PES už nebere vážně ani jeho tvůrce, protože by se podle něj muselo vše střídavě zavírat a otvírat co tři dny. S životně důležitými kroky, jako bylo třeba testování v domovech pro seniory, nebo s přípravou očkování, má vláda tradičně zpoždění.

Výsledek: Od března do dnešního dne je v Česku 563 333 potvrzených případů nákazy (reálně jich podle odborníků bylo násobně víc) a 9 226 mrtvých. V nemocnicích aktuálně leží s koronavirem 4 326 nemocných, včera laboratoře potvrdily 6 402 nových případů nákazy a čísla den ode dne rostou.

Potřebuje někdo více důkazů o tom, že vláda dlouhodobě nezvládá situaci, její snaha o zvládnutí epidemie je v lepším případě k ničemu a v horším dost možná naopak přispívá ke zhoršování stavu? Chaos, většina lidí už ničemu nevěří, rozvrácená ekonomika a veřejné rozpočty, největší úmrtnost za řadu posledních let, epidemie opět na vzestupu.

Reflex dříve vládu za přešlapy kritizoval, ale zároveň opakovaně vyzval k dodržování protiepidemických opatření. Teď už je toho ale příliš. S plným vědomím, o jak vážná slova jde, je na čase říci: Nevěřte, že vás vláda a stát dokážou svými opatřeními ochránit. Není projevem občanské zodpovědnosti respektovat zákazy a příkazy, které nedávají smysl. Řiďte se rozumem. Bude-li to v rozporu s nesmyslným vládním befelem, dejte rozumu přednost.

Nesmyslných opatření, která nemají rozumné zdůvodnění (a vláda se s ničím podobným ani arogantně neobtěžuje), byla a je halda. Aspoň pár těch, která si určitě ještě většinou pamatujeme, nebo stále platí:

  1. Jaký byl smysl toho, že na jaře byly řadu týdnů v rozporu s ústavou zavřené hranice i pro vycestování z České republiky?
  2. V čem je nebezpečné jít se projít nebo si zaběhat třeba o půlnoci – jaký smysl má omezení nočního vycházení?
  3. Proč bylo možné nakupovat například boty, knihy, elektroniku atd. v hypermarketu, ale nešlo to v malé specializované prodejně, pokud by byl v obou případech omezen stejným způsobem počet lidí na určitou plochu?
  4. Koho a jak ohrozím, když si u stánku koupím předvánoční svařák a při procházce městem si ho vypiju?
  5. Proč si nemohu zajít ve 20 hodin do restaurace na večeři a zdržet se třeba do 22, ale prosedět v tomtéž podniku celý den až do 20 hodin mohu?
  6. Proč mám být při návštěvě restaurace omezen počtem lidí u stolu, když si chci zajít například na večeři se širší rodinou, se kterou se stejně běžně stýkám?
  7. Jaký smysl mělo omezení prodejní doby obchodů na 20. hodinu – v pozdějším čase je šíření nákazy pravděpodobnější?
  8. Z jakého důvodu musely být obchody v neděli zavřené (aniž by v té době byl stanoven počet lidí na plochu), když logickým důsledkem bylo jejich větší zaplnění o den dříve?
  9. Proč například nesměla kadeřnice stříhat lidi ve svém salonu, ale chodit je stříhat k nim domů mohla?
  10. Proč musely mít zavřeno například obchody s dětským oblečením, ale prodejny zbraní a střeliva dostaly výjimku?

Pokračovat by šlo dál a dál, ale bylo by to zbytečné. Pokud bude vláda dále vydávat podobné nesmyslné příkazy, není třeba je respektovat. Čím naopak má smysl se striktně řídit, je rozum. Dosavadní zkušenosti přitom ukazují, že pro omezení epidemie by toho nemuselo být zapotřebí příliš. Výrazně pomoci by mohlo už dodržování pár jednoduchých zásad:

  1. Pokud můžete pracovat alespoň příležitostně z domova, udělejte to.
  2. Noste roušky všude tam, kde můžete přijít do úzkého kontaktu s více lidmi. Lepší než rouška je respirátor alespoň třídy FFP2 bez výdechového ventilu – chrání vás i okolí.
  3. Minimalizujte pobyt v místech, kde je větší pohyb lidí a kde se můžete snadno nakazit. Pokud tramvaj praská ve švech, zvažte, zda nemůžete jít pěšky. Je-li před obchodem fronta, zvažte, zda nemůžete nákup odložit. Hromadné vánoční večírky letos oželte.
  4. Od cizích lidí si udržujte dvoumetrový odstup.
  5. Důkladně a často si myjte ruce a používejte desinfekci. Dohlédněte na totéž u dětí.
  6. Striktně dodržujte zásady ochrany rizikových skupin.
  7. Máte-li jakékoliv (i počáteční) příznaky respiračního onemocnění, nechoďte mezi lidi. Nechte se otestovat a v případě pozitivního nálezu zůstaňte doma v izolaci. Poctivě spolupracujte s hygienou a nahlaste všechny kontakty.

Pokud dojdete k závěru, že ve vaší konkrétní situaci má smysl respektovat i nějaká ze současných či budoucích vládních nařízení, držte se jich. V opačném případě si z nich ale nedělejte těžkou hlavu. V praxi samozřejmě záleží na tom, jak k případnému porušení budou přistupovat policisté a další kontrolní či represivní instituce. I tam jsou ale (snad většinou) normální lidé a čím dál více chápou nesmyslnost některých nařízení, která mají vymáhat. „Jsme s vámi, buďte s námi,“ apelovalo se na policisty, když se hroutil neschopný totalitní režim. Zdá se, že ta doba znovu přichází…