Vládní podpora živnostníkům byla spíš slibem než realitou. Loni jich svoji činnost přerušilo 100 tisíc
Loňský rok razantně otřásl živnostenským stavem v České republice. Podle statistik poradenské společnosti Bisnode A Dun & Bradstreet Company přerušilo své podnikání 99 329 živnostníků, což byl meziroční nárůst o nevídaných 43 procent. Toto číslo je více než výmluvným obrazem situace v zemi a je v ostrém kontrastu proti velkohubým vládním prohlášením o masivní podpoře ekonomiky při zmírňování dopadů koronaviru.
Již v polovině dubna loňského roku premiér Andrej Babiš i šéfka státní pokladny Alena Schillerová prohlásili, že by celková opatření na podporu ekonomiky mohla činit téměř 1,2 bilionu korun. V tomto slibu je důležité slovní spojení „mohla činit“, protože nakonec skutečná realita byla mnohem skromnější.
Když ministryně financí Schillerová prezentovala výsledky státního rozpočtu za loňský rok, uvedla že poskytnutá pomoc ekonomice na zmírnění dopadů covidu dosáhla 283,4 miliardy korun. V porovnání se slibem deklarovaným na jaře jde o zlomek. Ale to není všechno. Ministryně do této sumy smíchala všechno možné a nemožné, například kompenzační bonus pro důchodce (kteří finančně covidem utrpěli ze všech skupin obyvatel nejméně, nebo vůbec), zrušení daně z nabytí nemovitosti či oddlužení nemocnic a nákup ochranných pomůcek do nich.
Vláda sice vyplatila kompenzační bonusy, ošetřovné, programy Antivirus anebo prominula živnostníkům na půl roku minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Ale když se tyto a další položky sečtou, tak z deklarované pomoci jde o pouhý zlomeček. Další „pomoc“ podnikům a podnikatelům měla podobu posečkání nebo prominutí záloh různých daní a plateb. To znamená, že živnostníkům a firmám stát tyto peníze vůbec neodpustil, ale bude je brzy chtít zpět, třeba už letos.
Když vláda na podzim spustila druhý lockdown, tak už tu nebyla žádná řeč o dalším odpuštění minimálních záloh na pojištění a živnostníkům, kterým nedovolila vydělávat. Ona přiklepnutá pětistovka denně kompenazcí, která činí 15 tisíc měsíčně, není žádné terno, navíc z ní živnostníci musí odvést zálohy na pojištění, což je v minimální výši téměř 5000 korun. Dlouho to trvalo, než se vláda uvolila, že by mohla slevit i z nájmů, a teprve nyní se řeší kompenzace pro lyžařské areály.
Podtrženo sečteno, být v dnešní době živnostníkem je věcí hraničící s hazardem. Ekonomika je takřka vypnutá a ještě nějakou dobu bude. Lidé se bojí utrácet a šetří. A i kdyby v březnu nebo dubnu se PES dostal do stupně 3 a vše se jakž takž rozeběhlo, nelze očekávat nějaký boom a masivní investice firem a živnostníků například do nářadí, automobilů a dalších věcí potřebných pro podnikání. A to ani nemluvím o mnoha svobodných povoláních a živnostech (kultura, produkční, moderátoři a tak dále), kteří mohou letošní první pololetí téměř s jistotou odepsat.
Podle analytičky Bisnode A Dun & Bradstreet Company Petry Štěpánové tuzemská ekonomika v uplynulém roce propadla, vyhlídky do budoucna jsou stále nejisté. Postiženy jsou celé segmenty podnikání a firmy se dostávají do existenčních problémů. Už jen samotné zjištění, že v prosinci svoji činnost přerušilo 9439 živnostníků (což je meziročně o 108 procent více), je dokladem toho, že živnostenský stav je v nejhlubším pekle a na cestě vzhůru ho čeká tvrdý a bolestný očistec. A je jen otázkou, kolik podnikatelů se ho skutečně dočká.
