Krachující Itálie slaví založení tamní komunistické strany. V EU to ovšem není nic překvapivého
Itálie se utápí v hospodářských problémech, ve své podstatě balancuje na hraně krachu, ale italská vláda neopomněla poskytnout několik set tisíc euro na pozitivní připomínku vzniku italské komunistické strany. Je smutné a děsivé, že vláda členské země EU svým způsobem oslavuje totalitní ideologii, která stojí za desítkami milionů mrtvých po celém světě. Ale není to překvapivé.
Již před pár roky tehdejší šéf komise EU Jean-Claude Juncker odhalil sochu ideologickému otci komunismu Karlu Marxovi a obhajoval ho. Člověk si musí klást otázku: Proč tedy není legální oslavovat i fašismus? Vždyť fašisté jsou odpovědní za méně mrtvých než komunisté ...
V české společnosti panuje mylný dojem, že nacismus = fašismus. Faktem je, že jsou to dva naprosto rozdílné pojmy. Fašismus nemusí být nutně antisemitský a rasistický, oproti německému nacismu (správně nacionálnímu socialismu). Fašismus je sice totalitní ideologie, ale není nutně tak nenávistný a násilný jako například komunismus.
Vraťme se ovšem k chování části současných vládnoucích eurounijních elit. Jejich oslavování a nepřímé přihlašování se k myšlenkám Marxe a jeho následovníků není ničím výjimečným. Co je ovšem alarmující, je skutečnost, že ve stopách Marxe dnes jdou i lidé, kteří se za levičáky (či rovnou komunisty) neoznačují. Například již zmiňovaný Jean-Claude Juncker je představitelem evropských lidovců.
Ocenit Marxe je tedy dnes společensky a mediálně přijatelné. Ale jak by média a společnost reagovaly na to, kdybyste obdobně pozitivně ocenili například Arthura de Gobineaua? Co kdyby francouzská vláda financovala oslavy jeho narození?
Pro neznalé: francouzský hrabě Arthur de Gobineau je ideologem rasové teorie o nadřazenosti bělochů. Ale sám se nikdy žádného násilí nedopustil a na rozdíl od Marxe ani k násilí vysloveně nevyzýval, byť byl odpůrcem pacifismu. Mimochodem, víte, že Marx byl vlastně také rasista? Toto jsou Marxova slova: „Nesmiřitelný boj, válku až do smrti proti Slovanům, těm zrádcům revoluce… je potřebné jejich vyhlazení, bezuzdný terorismus na ně – nikoli v zájmu Německa, ale v zájmu revoluce.“ (tento citát koluje v češtině po internetu s odkazem na zdroj v Neue Reinische Zeitung). Hitler se možná ve svém plánu na vyhlazení Slovanů inspiroval právě u Karla Marxe.
Na státní podpoře oslavování vzniku komunistické strany v Itálii je ještě varovné to, že peníze přidělila vláda, která není otevřeně komunistická, ale je sociálně-demokraticko-populistická. Italskou vládu totiž tvoří Demokratická strana (italská sociální demokracie) a Hnutí pěti hvězd, což je hnutí hlásící se k ideím politology řazeným ke středolevici. Zároveň je připomenutí vzniku italské komunistické strany financované i z místních rozpočtů. Například města Livorno, kde byla komunistická strana založena oficiálně. Ani toto město nevede žádný otevřený komunista, ale starosta kandidující za sociální demokracii.
Závěrem bych chtěl dodat vtipnou poznámku. Asi málokdo ví, že mezi zakladateli italské komunistické strany byl i jistý marxista Nicola Bombacci, který se poté oddělil od komunistické strany a připojil se k fašistům Benita Mussoliniho. Na konci druhé světové války jej pak popravili italští komunističtí partyzáni a jeho tělo vítězoslavně pověsili. Bombacci měl před smrtí zvolat: „Ať žije Mussolini! Ať žije socialismus!“ Je to vlastně vtipné, ale u komunistů i běžné, že si sami popravuji zakladatele svých politických stran ...
