Někdejší elitní policista Robert Šlachta míří do politiky. V Česku bylo podobných případů jako šafránu
Přísaha. Tak zní název nového politického hnutí, které zakládá bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Někdejší elitní policista, jehož samotného v loňském roce prověřovala policie, zda ve své knize Třicet let pod přísahou nezveřejnil tajné informace, má zájem se ucházet se svým hnutím o hlasy voličů v letošních podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Tuto informaci jako první zveřejnil server Seznam Zprávy. Při pohledu do historie je Šlachta jedním z nemnoha případů, kdy bývalý člen bezpečnostních složek usiluje o vstup do politiky.
Důvod, proč nejsou policisté v politice, je vcelku prozaický. Zákon totiž zapovídá policistům (na rozdíl od městských strážníků) politickou angažovanost. Další věcí jsou finance. Po odsloužení určitého počtu let policistům náleží výsluhy. Někteří se pak mohou uplatnit v bezpečnostních agenturách či podobných profesích, po kterých je poptávka a příjem z nich je jistější než nejistá politická budoucnost. A o možnosti nezvolení ani nemluvě. Nicméně pár příkladů policistů, kteří se stali politiky nebo se o politickou budoucnost snažili, česká politika zná či pamatuje.
Martin Červíček
V současné době asi nejznámějším politikem, který býval i policistou, je nynější hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček. Ten začínal u policie v roce 1990 a dotáhl to až na policejního prezidenta. Během svého působení v čele policie zažil jakési schizma, kdy po jednu dobu byli ve funkci dva policejní prezidenti zároveň. Nepřehlednou a spletitou situaci začal řešit 9. prosince 2013 ministr vnitra v demisi Martin Pecina tím, že zahájil přezkumné řízení, které mělo prověřit platnost ustanovení Martina Červíčka do funkce policejního prezidenta v srpnu 2012, ačkoli ho od tohoto kroku odrazoval prezident republiky Miloš Zeman. Nakonec v lednu 2014 Pecina pak Červíčka odvolal. Ten se následně dal na politickou dráhu. Na podzim roku 2016 kandidoval do zastupitelstva Královéhradeckého kraje v barvách ODS. Po volbách vyjednal vstup své strany do krajské koalice a stal se 1. náměstkem hejtmana zodpovědným za dopravu. Loni na podzim pak dovedl kandidátku ODS+STAN+Východočeši k vítězství a stal se hejtmanem kraje. Na podzim 2018 se stal i senátorem za Náchodsko, když ve druhém kole porazil tehdejšího předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka.
Zdeněk Ondráček
Z Královéhradeckého kraje pochází i další známý politik, ale zároveň nechvalně proslulý bývalý policista. Je jím poslanec a zastupitel Trutnova Zdeněk Ondráček. Ten je dodnes nejvíce znám jako mladý policista z televizní reportáže z roku 1989 a člen Pohotovostního pluku VB, který brutálně zasahoval proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne. Od policie odešel na podzim roku 2011. Již o rok dříve byl zvolen zastupitelem Trutnova (nezávislý za KSČM) a v této funkci působí doteď. V roce 2013 byl zvolen do Poslanecké sněmovny a v dalších volbách svůj mandát obhájil. Od roku 2012 byl i krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, kde loni na podzim po osmi letech skončil. Důvodem byla skutečnost, že komunisté v kraji nezískali přes 5 procent hlasů. S Ondráčkem je spojeno hned několik dalších kontroverzních událostí. Je znám tím, že opakovaně navštěvoval samozvanou a neuznávanou Doněckou republiku na východě Ukrajiny. V říjnu 2019 portál iDnes.cz uvedl, že Ondráček z velké části opsal svoji dizertační práci, což o měsíc později Palackého univerzita v Olomouci potvrdila. V listopadu 2016 stál v čele 64 poslanců z KSČM, ANO, ČSSD a Úsvitu, kteří podali návrh na vrácení paragrafu o hanobení prezidenta republiky do trestního zákoníku. Návrh však nebyl až do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednán.
Stanislav Huml
Policejní minulost za sebou má i Stanislav Huml. Před listopadem 1989 pracoval u Sboru národní bezpečnosti, po revoluci působil jako ředitel středočeské dopravní policie. Byl znám jako dopravní expert a na dopravním zpravodajství spolupracoval s televizí Nova. V roce 2006 kandidoval do sněmovny za SNK-ED, ale neuspěl. O čtyři roky později už však v barvách Věcí veřejných úspěšný byl a stal se poslancem. Krátce nato však vedení tohoto hnutí vypověděl poslušnost a o rok později vystoupil z jeho poslaneckého klubu. Hned nato se sblížil s ČSSD, za níž kandidoval v předčasných volbách v roce 2013 a svůj poslanecký mandát obhájil. O čtyři roky později už do sněmovny nekandidoval, v roce 2016 zkoušel uspět v Senátu, ale neprošel ani do druhého kola. V letech 2014 až 2018 byl zároveň zastupitelem města Brandýs nad Labem. V květnu 2019 kandidoval v barvách hnutí Česká suverenita do Evropského parlamentu, ale ve volbách pohořel, stejně jako celé toto hnutí.
Václav Láska
Další výraznou osobností politického života s policejní minulostí je senátor Václav Láska. U policie pracoval od roku 1992, když začínal jako řadový policista na obvodním oddělení. Později působil jako asistent vyšetřovatele a posléze vyšetřovatel na Krajském úřadu vyšetřování se specializací na hospodářskou kriminalitu. V roce 1999 nastoupil na Úřad finanční kriminality a ochrany státu, kde vedl vyšetřování související s IPB a s Harvardskými fondy. Od roku 2002 působil v organizaci Transparency International, do roku 2011 byl předsedou správní rady. V roce 2013 kandidoval za Zelené do Poslanecké sněmovny, ale neuspěl. O rok později však již byl zvolen senátorem a loni na podzim svůj mandát obhájil, když ve druhém kole porazil Michaela Žantovského. V dubnu 2019 na sebe upozornil jako vůdčí osobnost v Senátu vzniklé ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. V Senátu s ní uspěl, ale prozemanovská sněmovna ji odmítla.
Ti další, neúspěšní
O vstup do politiky se pokoušeli i jiní bývalí policisté. Například Josef Pravda, bývalý zástupce ředitele ostravské policie a poté vlastník bezpečnostní agentury, který kandidoval na podzim roku 2016 do Senátu. Získal jen necelých 8 procent hlasů a obsadil až sedmé místo. Téhož roku kandidoval v krajských volbách na Vysočině v barvách ČSSD i bývalý ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec. Přestože zde sociální demokracie uspěla a získala 11 křesel, mezi zvolenými zastupiteli Martinec nebyl.
Strážníci v akci
V komunální politice se však muži zákona angažovali, protože strážníkům to zákon nezapovídal. Nejznámějším případem je Jiří Vacek, který po návratu z emigrace vedl Městskou policii v Liberci a byl považován za odborníka na protidrogovou politiku. V letech 1998 až 1999 byl dokonce náměstkem primátora města pod Ještědem. Tento vysoký funkcionář KDU-ČSL a někdejší poradce ministra vnitra si neoprávněně přisvojil titul inženýr. Používal ho například ve svém oficiálním životopise na internetu i na kandidátce lidovců v roce 1996. Zemřel v říjnu 2018. Jiný případ politické angažovanosti strážníka městské policie je Roman Kyncl. V roce 2018 kandidoval do zastupitelstva Trutnova jako lídr Sdružení pro Trutnov s podporou Starostů. Přestože subjekt získal 6,66 procenta hlasů a dva mandáty, Kyncl zastupitelem zvolen nebyl.
