Lídr nového politického hnutí Přísaha aneb 7 hříchů Roberta Šlachty

1. Razie na Úřadu vlády ČR

Nejznámějším případem je razie na Úřadu vlády ČR v červnu  2013. Hlavní linií obvinění bylo napojení některých lidí z tohoto úřadu na zločinecké struktury. V rámci akce stovek policistů byly provedeny desítky domovních prohlídek fyzických osob i státních institucí, policie v bance zabavila sto padesát kilo zlata a peníze ze sejfů. Nakonec však nebylo v této věci ani zahájeno trestní stíhání. Legendárním se stalo televizní přehrávání videa z ponižujícího zatýkání a domovní prohlídky u Jany Nečasové, které Šlachta inicioval. Úřad na ochranu osobních údajů mu za to udělil dvě stě tisíc korun pokuty.

2. Trafiky a kabelky

Další částí kauzy bylo obvinění tři bývalých poslanců ODS, dále premiéra Petra Nečase, jeho manželky a bývalého ministerského náměstka Romana Bočka pro údajnou korupci. Exposlanci se měli vzdát svých mandátů výměnou za pozice ve státní správě. Toto politicky kriminalizované jednání v případě poslanců po necelém půlroce zrušil Nejvyšší soud. V srpnu 2020 pak soud nepravomocně zprostil viny zbývající tři aktéry. „Soudu se nepodařilo prokázat, že se žalovaný skutek vůbec stal,“ zazněla z úst soudkyně zdrcující kritika policejní práce.

Součástí bylo i vyšetřování Nečasové pro podezření z korupce. Pro nedostatek důkazů byla Jana Nečasová obviněna pouze z krácení daní za dárky v podobě kabelek.

Příběh opravdového člověka aneb Omylníky bývalého policisty Roberta Šlachty

Reportáže

3. Zpráva BIS

Pravomocně byla Jana Nečasová a další podezřelí zproštěni obžaloby v části, která se týkala údajného vyzrazení utajované zprávy BIS. Šlachtův útvar vymyslel konstrukci, že informace ze zprávy měla vyzradit, aniž pro to byl jediný důkaz. Soudkyně Monika Křikavová uvedla, že nebylo prokázáno, že se skutek vůbec stal, u zbývajících, že popsané skutky nejsou trestným činem, protože se nepodařilo prokázat, že se skutečně dozvěděli o obsahu utajovaných listin.