Andrej Babiš zpochybnil význam maturit. Co poplive příště? Autoškoly, atestace či zubařské prohlídky?
Čím více a usilovněji premiér Andrej Babiš přemýšlí, jak by změnil Českou republiku, tím více z něj vypadávají nápady, nad kterými zůstává rozum stát. Naposledy to byl návrh zavést pro letošní maturanty takzvanou úřední maturitu. V praxi by to znamenalo, že by studenti posledních ročníků neskládali klasické zkoušky, ale dostali by vysvědčení, na kterém by měli průměr známek za celé středoškolské studium. O pár dnů později ve své relaci „Čau lidi“ premiér zpochybnil význam maturity jako takové, protože to prý není pro zaměstnavatele důležité.
„Zaměstnával jsem 35 000 lidí a nikdy jsem se na maturitu neptal. Zeptal jsem se: Máš schopnost učit se novým věcem? Máš schopnost a chceš pracovat? Máš nějaké cíle? Máš nějaké sny? Jsi urputný? Umíš cizí jazyky? Jaké máš zkušenosti, co jsi dělal mimo školu?” uvedl Babiš v hovorech pro svůj politický fanklub. Studenti jsou podle názoru ministerského předsedy současnou obtížnou situací v pandemii stresovaní, pomáhají jako dobrovolníci anebo se dostávají do kontaktu s těžce nemocnými i se smrtí.
Babiš smíchal jako obvykle páté přes deváté, a navíc se navezl do systému školství, kterému vůbec nerozumí. Pedagogové jsou samozřejmě Babišovým plánem zděšeni. Naopak studenti, kteří mají několikaměsíční nekončící prázdniny, by úřední maturitu uvítali. Není divu, mnoho z nich nejspíš hodilo učení za hlavu a svůj volný čas věnují čemukoliv jinému. Přitom právě dostatek volného času a relativní klid jim mohl či spíš měl dopřát ideální podmínky pro samostudium. Pomáhat do nemocnic chodili či chodí vesměs pouze žáci zdravotních škol. Ale co ti ostatní? Studenti gymnázií, obchodních akademií, průmyslových škol a tak dále? Jim nestačí knihy, materiály na internetu či různá skripta, aby se byli schopni naučit literaturu, humanitní předměty či ekonomiku? Jistě, může tu být problém s praxí, ale o ní v Babišově expozé nebyla řeč. A navíc kdybychom premiérovu řeč vzali doslova, tak kdyby se na podzim zaměstnavatel zeptal svého nového zaměstnance na to, co umí, tak mu dotyčný řekne, že neumí ani teorii, ani praxi, protože poslední rok pořádně nechodil do školy. Zaměstnavatel by si asi hodně rozmyslel zaměstnat takového člověka.
O Babišově návrhu se ještě povede diskuse. Nicméně musíme věřit, že příslušné odborné instituce a pedagogové vykážou premiéra do patřičných mezí. Protože pokud by se tak stalo a z maturity by se stal neformální cár papíru, došlo by k brutálnímu zničení jednoho z pilířů, na kterém je postavena naše společnost, její hodnoty, ale i ekonomika. Tento pilíř se vždy těšil náležité úctě a nezlikvidoval ho ani totalitní režim. A nyní si na něho vzpomene Babiš, který snad doufá, že tím k sobě přiláká prvovoliče, kteří se na podzim poprvé vydají k volebním urnám.
Maturita dává jejímu držiteli určitý společenský status a dokládá jeho rozumové schopnosti a gramotnost. Někteří ji mají, jiní ne. Podle toho se pak uplatňují na pracovním trhu a ve společnosti. Vždy se říkalo, že někomu nebylo shůry dáno, ale má šikovné ruce a je pracovitý. A třeba takový člověk se může mít i finančně lépe než někdo, kdo je ověšen vysokoškolskými diplomy. To je naprosto v pořádku. Ale o tom ať rozhodne trh, a nikoliv premiér Babiš.
Zrušení nebo zdeformování maturity by mohlo být precedentem. Podle hesla „zkušenosti místo papíru“ by brzy mohly být zrušeny závěrečné zkoušky v autoškole (vždyť už přece umí jezdit ze zkušebních jízd a pár značek zná), lékařské atestace anebo zubařské prohlídky (k doktorovi přijde jen ten, koho bolí zub nebo má nateklou tvář, a opraví mu to medik s pár semestry).
V české společnosti v minulosti mívalo vzdělání velkou prestiž. V době, kdy se na univerzitu dostal každý desátý uchazeč, to byl opravdu elitní statek. Nyní si titul může koupit kdejaký vykuk, který navíc nechá diplomku za sebe napsat. Přitom všude se krasoslovně mluví o potřebě vzdělání a jeho rozvíjení dle potřeb současné doby. Premiér Andrej Babiš svým nápadem jde proti tomuto trendu. Svým způsobem říká, že vzdělání není potřeba. Zřejmě si přeje, aby Češi byli národem nevzdělaných, nízko placených montérů (kteří nejsou zvyklí klást zvídavé otázky a kriticky myslet), jejichž obzor končí na hranici jejich obce a důležitá je pro ně plná lednička. Anebo je to jinak?