O maturitní vysvědčení už usilují tři čtvrtiny věkového ročníku

O maturitní vysvědčení už usilují tři čtvrtiny věkového ročníku Zdroj: Petr Topič / Mafra / Profimedia

Maturita k rodnému listu? Koronavirový školní rok dal „zkoušce z dospělosti“ další ránu

Simona Weidnerová

Úřední maturita, kterou prosazoval premiér Andrej Babiš, by si vyžádala změnu zákona. Kompromisní podoba letošních maturit je proto podle ministra školství Roberta Plagy konečnou verzí.

Plaga ve sněmovně řekl, že úlevu u maturit budou mít jen studenti pracovně nasazení ve zdravotnictví a v sociálních službách. U nich dojde k uznání didaktických testů na základě průměrů z posledních vysvědčení. Pro ostatní zůstaly didaktické testy jako certifikovaná státní část povinného minima. Ústní část na škole z českého nebo cizího jazyka převádí ministerstvo do režimu dobrovolnosti. Student se může rozhodnout, jestli chce zkoušku absolvovat.

Jak šel čas maturit

Kritici premiérovi vyčítali, že jen sbírá hlasy prvovoličů, ale problém je hlubší. Před třiceti lety se maturitou pyšnily jen dvě pětiny věkového ročníku a na vysokoškolský titul dosáhla zhruba desetina. Když ale o maturitní vysvědčení začaly usilovat tři čtvrtiny věkového ročníku (u dívek dokonce přes 85 procent), logicky se do hry vložil stát a po 13 letech příprav spustil státní maturitu. Se dvěma úrovněmi náročnosti, bez povinné matematiky a s vědomím, že náraz nesmí být velký. Slovo logicky zde je na místě. Stačí položit ona procenta na Gaussovu křivku rozložení intelektových dispozic v populaci a i méně znalí pochopí, že maturanti s IQ pod 80 činí z tohoto certifikátu cár papíru.

Maturitní generálka v roce 2010 a první ročník státních maturit o rok později odhalily problém v plné nahotě. Například v tom, že maturitní vysvědčení bylo do té doby na dobré třetině škol podepřeno dovednostmi na úrovni posledního ročníku základní školy.

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!