Vládě rekordně propadla důvěra. Proč až teď narazil Babišův marketing na svoje limity?
Důvěra v kabinet Andreje Babiše prudce poklesla, dnes je nejnižší v Evropské unii. Aktuální průzkum Eurobarometru vystavil české vládě nelichotivý účet a potvrdil trendy předchozích domácích šetření. Jestliže jí loni na jaře důvěřovalo 40 procent lidí, nyní je to jen 19 procent.
Upřímné přiznání ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z loňského října mimo kameru, že „teď musíme všichni slíznout ten bordel, co ten Babiš udělal“, se odráží v propadu popularity vlády i koaličních stran. Expresivní vyjádření celkem sedí, ačkoli místopředsedkyně ČSSD zapomněla na nemalý podíl své strany na tomto „bordelu“.
Dvojnásobný propad důvěry
Rekordní dvojnásobný meziroční pokles důvěry odráží skutečnost, že kabinet ztrácí podporu i voličů ANO, jehož preference padají k 20 procentům. Loňská neotřesitelná dominance hnutí je minulostí. Toto fiasko má o to trpčí příchuť, že se česká vláda těší nejnižší důvěře veřejnosti mezi zeměmi EU. Většina Čechů si evidentně nemyslí, že jsme Babišovými slovy „best in covid“. Jen pro porovnání – v Lucembursku, Nizozemsku a Dánsku je důvěra ve vládu více než trojnásobná.
Průzkum Eurobarometru není ojedinělým výkyvem, ale potvrzením trendu. Navazuje na obdobné březnové šetření agentury STEM. Podle něj důvěra ve schopnost české vlády zvládat boj s covidem-19 klesla ve srovnání s loňskou první vlnou dokonce více než trojnásobně. Důvěřovalo jí jen 25 procent dotázaných.
„Ve všech sledovaných zemích došlo od jara 2020 k poklesu důvěry ve věci zvládání koronavirové pandemie. Nikde však natolik dramaticky jako u nás,“ upozornili analytici STEM. Tento sešup zahájilo loni v létě podcenění přípravy vlády na druhou vlnu epidemie, která rychle srazila Česko mezi nejrizikovější země Evropy.
Vliv způsobu řešení pandemie
„Za největší problém České republiky v současnosti Češi označují oblast zdravotní a sociální péče, státní dluh a obecně ekonomickou situaci. Zdravotní a sociální péče byla od roku 2014 vnímána jako spíše okrajový problém, ovšem v posledním měření se dostala jednoznačně na první místo (52 procent). Obdobná je situace také u vnímání státního dluhu a ekonomické situace,“ uvedl průzkum Eurobarometru.
Tyto závěry dokládají další statistiky. Ekonomickou situaci země nyní považuje za dobrou 30 procent respondentů (loni 71 procent) a způsob, jakým vláda používá proticovidová opatření, vyhovuje jen čtvrtině lidí. Proč tomu tak je?
Tento vývoj zásadně ovlivnil postup státu při řešení pandemie. To připouští i vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček, který na průzkum reagoval poznámkou, že „vláda musela kvůli koronaviru učinit nejméně populární opatření v historii České republiky“. To nevysvětluje její pád na dno evropských žebříčků. Příčiny leží jinde.
Neodůvodněné restrikce
Andrej Babiš se vždy řídil spíše názory marketingových specialistů a svým „zdravým rozumem“ než odborníků. Osobní odpovědnost, k níž se tu a tam ve vhodný čas hlásí, však nikdy nepřipustil. Vymlouvá se na opozici a nedisciplinovanost části veřejnosti, ale vršené vlastní chyby stále přehlíží.
Liknavost a neschopnost vlády uvrhly Česko na čelné světové příčky v celkovém počtu případů a úmrtí na covid-19. Přímým důsledkem řízení státu jako firmy je dnes zbytečně vysoký počet téměř 30 tisíc obětí. Komunikační chaos, kdy často neplatí, co bylo řečeno včera, se nemění ani po nástupu čtvrtého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera.
To se děje přes opakované vládní restrikce, často nevratně poškozující především sektor maloobchodu a služeb s nedostatečnými kompenzacemi. Vláda se pohybuje ode zdi ke zdi a není schopna svůj postup věrohodně vysvětlit. Absence vypočitatelné a srozumitelné strategie, která platí déle než čerstvé interní průzkumy názorů voličů ANO, představuje vážné ohrožení podnikání stovek tisíc malých firem a živnostníků.
Covidové kiksy
Státy, které si počínaly liberálněji, mají dnes porovnatelné celkové výsledky lepší než my. To se projevuje i v přístupu ke školství, o němž premiér prohlašuje, že je pro něj prioritou. Ve skutečnosti máme školy zavřené nejdéle v Evropě, zatímco řada západních zemí měla prezenční výuku přerušenou až pětkrát kratší dobu.
Vláda ztrácí důvěru nejen nekoncepčností, zavádějícími sliby, které často neplatí, a mnohými opatřeními postrádajícími elementární logiku, ale i svým protiprávním počínáním. Firmám a občanům, kteří poruší vládní nařízení, současně připravila širokou paletu sankcí.
Babišův kabinet stále ignoruje nedávný výrok Nejvyššího správního soudu, který zpochybnil jeho přístup k zákazu podnikání mnoha provozoven obchodu a služeb. Podle pandemického zákona totiž tam, kde je možné stanovit podmínky k omezení podnikání, nelze tuto činnost fakticky zakázat.
Tento soudní verdikt – a zdaleka nebyl první – názorně dokazuje, že si vláda příliš neláme hlavu s tím, zda jsou její opakovaná omezení pohybu lidí a zákazy podnikání hraničící s likvidací celých oborů malého podnikání a kultury v souladu s právem. I proto důvěra podnikatelů a velké části veřejnosti ve smysluplnost jejích restrikcí stále klesá.
V neposlední řadě český premiér prokázal žalostné vyjednavačské schopnosti na evropské úrovni. Loni vláda zbytečně vlastní vinou přišla o 5,5 milionu dávek vakcín, na které měla nárok – hůře si počínaly jen Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko a Lotyšssko. Dalo by se pokračovat.
Dvojnásobný dluh
Průzkum Eurobarometru zaznamenal významný nárůst zájmu lidí o ekonomická témata a zejména vývoj státního dluhu. Nebezpečná je především raketová rychlost jeho růstu. Už i ratingová agentura Moody´s varuje před chybějící konsolidací veřejných financí.
Po letošním astronomickém rozpočtovém schodku půl bilionu korun počítá ministryně financí Alena Schillerová příští rok s dalšími 300 miliardami deficitu s minimální vůlí šetřit ve vládních výdajích. Zadlužení státu se tak od nástupu Babišovy vlády zdvojnásobí, přičemž podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu se na jeho růstu podílejí dopady koronavirové krize jen z poloviny.
To vše spolu s nekonečnými kauzami premiéra v čele s potvrzeným střetem zájmů nabourává vyfabrikovaný mediální obrázek úspěšného krizového manažera. Populistický marketing ANO narazil na svoje limity.
