Jsem vláčen bahnem, stěžuje si Hamáček a podá trestní oznámení. Zatáhl se do něj ale sám
Ministr vnitra Jan Hamáček podá trestní oznámení na autory článku o motivech jeho zamýšlené cesty do Moskvy. Civilní žalobou bude po vydavateli serveru Seznam Zprávy žádat odškodnění 10 milionů korun. Brání se tak nařčení z výměnného obchodu ve vrbětické kauze, nicméně sám dluží řadu odpovědí.
„Jsem vláčen bahnem, označován za vlastizrádce, dostávám výhružné e-maily,“ oznámil Jan Hamáček na tiskové konferenci v přítomnosti dalších představitelů ČSSD den poté, kdy byl obviněn ze záměru ututlat skandál, do něhož byly zapojeny ruské tajné služby, výměnou za dodávku milionu vakcín Sputnik V a konání summitu Biden-Putin v Praze.
Hamáček v akci
Pro toto tvrzení neexistují podle šéfa sociální demokracie žádné důkazy, nikdo je veřejně nepotvrdil, a proto se rozhodl „očistit své jméno“ soudní cestou. Těžko uvěřitelná myšlenka výměnného obchodu měla podle zdrojů serveru Seznam Zprávy zaznít na schůzce Jana Hamáčka s velvyslancem v Rusku a šéfy policie a zpravodajských služeb s výjimkou BIS, která se konala 15. dubna.
Většina účastníků schůzky měla prý ministru vnitra tento fantasmagorický nápad rozmluvit. Definitivně z chystané cesty do Moskvy sešlo o den později, kdy ji vetoval premiér Babiš. Hamáček tvrdil, že důvodem jejího zrušení je nutná účast na jednání vlády téhož dne, kdy měl odletět.
Události potom nabraly rychlý spád. Na mimořádné tiskové konferenci nezvykle v sobotu 17. dubna vystoupili premiér Babiš a vicepremiér Hamáček s dramatickým prohlášením, že za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 stojí operace ruských zpravodajských služeb, což vedlo k česko-ruské diplomatické krizi.
Hamáček přitom ještě den před výše uvedenou schůzkou tweetoval, že letí do Moskvy dojednat dodávky Sputniku V a nabízel Prahu jako místo pro setkání amerického a ruského prezidenta. Proto je obtížné snadno strávit Hamáčkovu proměnu, kdy politik spřízněný s Hradem napojeným na kremelské kruhy náhle eskaluje česko-ruské vztahy. Důkazy musely být pádné a jistě byly vynuceny vnějšími okolnostmi.
Tvrzení proti tvrzení
Nové informace spustily mimořádné jednání Poslanecké sněmovny v utajeném režimu, zatímco účastníci schůzky s Hamáčkem citlivé zjištění serveru zatím veřejně nepotvrdili. Redakce Seznamu Zprávy si však stojí za svým a je připravena důkazy předložit soudu.
Pokud se neobjeví další skutečnosti, zůstane pokračování explozivní kauzy v rovině tvrzení proti tvrzení. Jelikož se soudy mohou táhnout léta, na tahu jsou nyní autoři článku, aby do „šíleného“ počínání Hamáčka, jak sami tvrdí, vnesli více světla.
Pokud ovšem šéf ČSSD prohlašuje, že je vláčen bahnem, zatáhl se této bažiny sám. Existuje příliš mnoho indicií, proč nebrat vážně jeho legendu, že pečlivě plánovaná cesta do Moskvy byla jen kamufláží s cílem naopak zastřít před Rusy, že se Česko chystá oznámit podíl ruské tajné sužby GRU na vrbětických útocích. Je jen chabým pokusem zahladit stopy po amatérské akci s nejasným pozadím. A otazníky spíš přibývají.
Stále není jasné, proč Hamáček veřejně oznámil cestu do Moskvy dne 12. dubna, tedy šest dní poté, co se podle svých slov od ředitele BIS Michala Koudelky poprvé seznámil s vývojem kauzy Vrbětice, ohrožující bezpečnostní zájmy České republiky.
Ministr vnitra dosud nevysvětlil, proč 7. dubna povolal do Prahy kvůli Vrběticím velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, když to byla kompetence ministra zahraničí Tomáše Petříčka, tehdy ještě ve funkci. Pokračuje tak vnitrostranický boj a Hamáčkovi se hodilo odstranění „nespolehlivého“ Petříčka i z jiných důvodů.
Není známo, proč vláda nekonala hned, když vážná zjištění o operacích ruských tajných služeb na našem svrchovaném území dalších deset dní tajila a zveřejnila je až poté, kdy hrozila jejich medializace.
Hamáčkova kamufláž
Teorii Hamáčkova zastíracího manévru bourají veřejná prohlášení premiéra Babiše, který o cestě věděl, ale vyslovoval o ní pochybnosti. „Vakcíny nejsou agenda pana Hamáčka a ta cesta není ideální,“ uvedl. Nakonec i šéf ČSSD musel konstatovat, že premiér svými „nevhodnými“ výroky do jeho teorie nezapadá, ale i on musel vědět víc.
Pokud šlo o kamufláž, zdá se poněkud absurdní, že do ní Hamáček zatáhl i předsedu Slovenské národní strany Andreje Danka s výtečnými vztahy na ruské politické scéně. Danko měl pomoci s dodávkami Sputniku, dojednal Hamáčkovo setkání s ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem (proč?) a vlivným předsedou ruské Státní dumy Vjačeslavem Volodinem ze sankčního seznamu EU. Ti všichni naletěli?
Danko otevřeně přiznal, že o žádné kamufláži netušil a Hamáček v tom případě svého přítele vystavil do role „užitečného idiota“. Nic zřejmě netušilo ani ministerstvo obrany, které povolilo let vládního letounu, objednaného šéfem ČSSD už 13. dubna, tedy před jeho dnes propíchnutou schůzkou s vedením bezpečnostních složek.
Není zodpovězena otázka, proč na tuto schůzku nebyl pozván ředitel BIS, která se ve vrbětické kauze zásadně angažuje. Nepadly zatím dotazy na její účastníky (policejní prezident Švejdar, šéf Vojenského zpravodajství Beroun, šéf civilní rozvědky Šimandl, nejvyšší státní zástupce Zeman), zda i jim Hamáček vyjevil svoji představu zastírací šarády, a zda o ní v té době věděl vůbec někdo - včetně Hamáčka.
Jaký byl podíl Hradu?
V neposlední řadě zůstává nezodpovězená otázka, zda a nakolik se do iniciace této cesty zapojil Hrad. Nelze si představit, že by se Hamáček pohyboval v tomto minovém poli sám na vlastní pěst. Prezident Zeman se o aktivitách ruských agentů ve Vrběticích dozvěděl nejpozději 7. dubna, a šéf ČSSD figuruje jako jeho klíčová spojka ve vládě.
Hamáček zdánlivě přechází do ofenzívy, ale ve skutečnosti se vypuštěním informace o cestě do Moskvy sám vehnal do pasti, jakkoli poté obrátil. Začíná připomínat svého předchůdce Stanislava Grosse v jeho bytové kauze s výmluvami na strýčka Vika. Tehdy tento komický příběh stačil na rezignaci, jenže dnes se hraje o mnohem víc.
