Babiš říká něco jiného než Arenberger. Nesoulad v covidové komunikaci nekončí
Epidemická situace se pozvolna zlepšuje a vláda oznámila první vlnu rozvolňování. Nemění se ale komunikační disharmonie, provázející rozhodování Babišova kabinetu i po nástupu čtvrtého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera.
Andrej Babiš si nedávno stěžoval, že se o návrzích resortu zdravotnictví dozvídá z médií, a následně je musel korigovat svým „selským rozumem“. Příkladů nelogických anticovidových opatření by se našel bezpočet a názorové rozpory s ministrem zdravotnictví Janem Blatným byly hlavním oficiálně uváděným důvodem jeho odvolání.
Školy prioritou?
Nesoulad v komunikaci vlády pokračuje i dnes, kdy úřaduje Blatného nástupce Petr Arenberger. I on však opakovaně naráží na premiérovo nepochopení, naposledy před uvolněním části restrikcí od pondělí 10. května.
Premiér Babiš dnes prohlašuje, že je pro něj prioritou obnovení školní výuky. V Česku jsou přitom nejdéle zavřené školy v Evropě a vláda byla právem kritizována, že je pro ni vzdělávání na chvostu zájmu. Premiér se o něj doposud zajímal hlavně propagací svého populistického návrhu „úřední maturity“ proti vůli jím dosazeného ministra školství, asociací a expertů v oboru vzdělávání.
Babišův kabinet nyní rozhodl o tom, že se k uvedenému datu vrátí všichni žáci druhých stupňů základních škol, i když prozatím k rotační výuce. Středoškoláci nadále zůstávají doma, dokud se nezlepší epidemická data.
Rozpor v bezrotační výuce
Premiér při interpelacích naznačil, že chce jít mnohem dál. „Já jsem dnes řekl jasně, že si přeju, aby 17. května šli všichni studenti a školáci bezrotačně, takže základka, středoškoláci. A to je dnes priorita,“ řekl poslancům ve sněmovně 6. května. Tento úkol prý uložil svým ministrům.
Tento záměr však neladí s rozhovorem ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, který vyšel o den později v Deníku. Pokud by se podle něj povedlo logisticky zvládnout testování ve školách přesnějšími PCR testy, mohli by se všichni žáci a studenti učit bez rotačního režimu ještě před prázdninami. Termín se ovšem zásadně liší.
„20. června je docela dobré datum,“ zmínil ministr možný návrat normální prezenční výuky a nepřišlo mu divné, že by trvala jen deset dní. Doplnil, že bezpečný návrat do škol se bez testování nejspíš neobjede ani v září. Jaký je ale současný stav?
V této chvíli nemají školy k dispozici ani levné antigenní testy s nižší kvalitou. A pokud se dva nejvýše odpovědní představitelé vlády liší v obnovení běžné výuky o měsíc, není stále jasné, kdo a na základě jakých dat (věštecké koule?) o těchto nařízeních rozhoduje.
Testy zdarma, nebo taky ne
Rozdílný pohled panuje i na použití samotných testů. Arenberger avizoval, že testování antigenními testy nebude v létě úplně zdarma jako doposud, a neočkovaní lidé si je budou muset v častějších intervalech hradit sami.
Den předtím sliboval premiér při interpelacích pravý opak. Za hlavní cíl vlády považuje testování zdarma i dražšími PCR testy, jež jsou vyžadovány při cestování do zahraničí. Rodinám tak mohou citelně prodražit dovolenou, jelikož jeden test stojí samoplátce kolem 1500 korun.
„My nebudeme diskriminovat, my nebudeme nikomu zakazovat a říkat ty nejsi očkovaný, tak jsi méněcenný, očkování je dobrovolné,“ tvrdil Babiš. „Samozřejmě ti, kteří budou očkovaní, mají tu výhodu, že nemusí být neustále testováni. Chceme ale, aby naši občané jako samoplátci nemuseli PCR testy platit.“
Co tedy platí? Pokud ministerstvo zdravotnictví od 4. května nepožaduje karanténu či testování na covid-19 po očkovaných lidech, kteří se vracejí do Česka ze států se středním a vysokým rizikem, je skutečně absolvování a platba těchto testů pro ostatní diskriminační. Zejména pro ty, kdo hodlají očkování podstoupit.
Dvě dávky očkování nebudou při jeho tempu v létě přístupné pro všechny, především pro rodiny s malými dětmi. Někteří lékaři nedoporučují vakcinaci v období, kdy má člověk v těle protilátky po prodělané infekci covidem-19. To může trvat řadu měsíců. Velké skupiny lidí tak mohou být znevýhodněny, což lze napadnout soudní cestou.
Izrael rizikovější než Česko?
V této souvislosti zaráží i jiná skutečnost. Mezi nejrizikovější země pro cestování řadí ministerstvo zdravotnictví i Izrael a Velkou Británii - tedy země, kde je díky vysoké proočkovanosti mnohem lepší vývoj než u nás.
V Izraeli umožnila masivní vakcinace uvolňovat restrikce už od března. Lidé nemusí venku nosit roušky, konají se hromadné akce. V týdnu od 26. dubna do 2. května bylo v Izraeli jen 492 nově nakažených koronavirem a 14 úmrtí. Pravděpodobnost hospitalizace klesla o 98 procent, stejně jako riziko úmrtí.
V České republice, která má jen o dva miliony obyvatel víc, bylo v tom samém týdnu 14.379 nových případů a počet úmrtí 326. I když jsou tato čísla o poznání příznivější než ještě před měsícem, srovnávat s Izraelem, ale ani s Velkou Británií, se zdaleka nedají.
Přesto musí neočkovaný cestující z těchto zemí nejdříve pátý den po příjezdu podstoupit PCR test a čekat na výsledek v izolaci. To je problém pro desítky tisíc lidí. „Pokládáme to za jasné nedodržení pandemického zákona a za zneužití pravomoci veřejného činitele,“ reaguje šéf Asociace cestovních kanceláří a agentur Jan Papež.
Stát jako firma
Proč ale hledat zrovna tady logiku, když ji nemá celá řada dalších aktuálních nařízení vlády? Teprve od 10. května končí povinnost nosit roušky, i pokud je člověk sám v liduprázdné ulici nebo v rozlehlém lesoparku typu pražské Stromovky.
Premiér Babiš prý „strašně křičel“, když zjistil z médií, že u kadeřníků budou po zákaznících vyžadovány PCR a antigenní testy jen z certifikovaných pracovišť. Nikoli ze zaměstnání a ze škol, což Arenberger vzápětí po „křiku“ pružně změnil.
Stejně tak premiér nechápal hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou, která koncem dubna s Arenbergerovým posvěcením povolila částečnou účast diváků na fotbalových a hokejových stadionech, zatímco návrat do škol a na kulturní akce vázne.
Šéf ANO opakuje, že řídí stát jako firmu. Zatímco s Agrofertem je ale v reakci na kauzu prokázaného střetu zájmů v naprostém souladu, v řízení vlády má stále značné rezervy.
