Vladimír Pikora: Kapitalismus se přežil asi jako matka a otec. Krátkozrakým miliardářům páchnou vlastní peníze
Neuplyne snad den, abych se někde nedočetl, že je třeba reformovat kapitalismus. Někdy jsou to tak šílené názory, že vzpomínám na Winstona Churchilla: Ten údajně četl tak strašné věci o kouření, až zvažoval, že přestane číst. Já číst přestal zatím jen některá média. To už totiž často není novinařina, to jsou skripta marxismu-leninismu
Zajímavé je, že ty nejšílenější texty v daných médiích píší buď studentky filosofické fakulty, nebo dolaroví miliardáři. Když čtete od studentky, že je potřeba zatočit s kapitalismem, a víte, že děkan filosofické fakulty veřejně obhajuje stalinismus pro své demokratické prvky, tak tomu rozumíte. Když totéž čtete od miliardáře, který díky kapitalismu během pár let neskutečně zbohatl, chytáte se za hlavu a říkáte si, že ten člověk snad neví, co říká. Dělá si legraci? Je to póza navenek? Pokud se mu kapitalismus nelíbí, může své miliardy rozdat a jít pracovat do fabriky. Ale to neudělá. Nanejvýš založí nadaci, káže o rovnosti, o uhlíkové stopě a létá soukromým tryskáčem po ekologických konferencích. To už je taková vlastnost levicových intelektuálů. Ani Marxův souputník Engels nepatřil mezi chudé, a spolu vymysleli šílené teorie, které ožebračily značnou část světa.
Vladimír Pikora o kryptoměnách v roce 2019:
Před pár dny proletělo světovým tiskem prohlášení spoluzakladatele Facebooku Chrise Hughese. Tvrdí, že svět potřebuje novou formu kapitalismu. Prohlásil: „Věřím, že kapitalismus může fungovat, nicméně existují různé druhy kapitalismu.” Zjevně to vlastně myslí dobře. Hodně lidí se totiž domnívá, že tu stále máme kapitalismus. Nicméně ten už tu drahnou dobu není. Máme asi takový kapitalismus, jako mají Číňané socialismus. Co to je v Číně za socialismus, když mají akcie a miliardáře a když se tamní komunistická strana během krize děsila propadu cen čínských akcií?
Mnozí ani nezaregistrovali, že k nám přišel korporátní socialismus
Ano, permanentní hledání socialismu, státní zásahy, regulace a kvóty na všechno kapitalismus bohužel zničili. Už tu není. Dnes tu máme něco, čemu říkám korporátní socialismus. To je systém, kde jsou zisky soukromé, ale ztráty společné a kde jsou státem podporované velké podniky na úkor malých. Firmy nežijí ze svých zákazníků, nehledají tu nejlepší a nejefektivnější cestu k uspokojení jejich potřeb. Firmy žijí ze záporných úrokových sazeb, z dotací a monopolů. O zákazníka už nejde. To je jen obtížný hmyz, který je třeba vychovávat, jako když výrobce holicích potřeb bojoval s toxickou maskulinitou.
Nadnárodní korporace si díky svým lobbistům vytvářejí taková pravidla, aby v nich uspěly jen ony. To vidíme i u nás. Lobbisté exportérů neustále tlačí na zavedení eura. To se jak bumerang stále vrací do veřejné debaty, ačkoli drtivá většina voličů o něj léta nestojí.
Korporace diktují politikům i daňový systém. Pochopitelně tak, aby vyhovoval jen jim. Obří společnosti pak neplatí takové daně jako malé společnosti. Mají je optimalizované. Některé nadnárodní společnosti zase využívají svého oligopolního postavení. To dnes oprávněně kritizuje třeba Hughes. A tady má pravdu. Trhy dnes nejsou svobodné.
Dobře to je vidět na problémech, kterým čelí Parler. Sociální síť, která měla dát prostor vyjádřit se i těm, kteří na Facebooku a podobných sítích mluvit nesmí. Jedná se konkrétně o bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Je to absurdní. Bývalý prezident a má problémy veřejně promluvit.
Sociální sítě rozdělily společnost a jedné skoro polovině vzaly slovo. Co to je za demokracii? Na svobodě ale stojí volný trh. Bez svobodné vůle a možnosti ji vyjádřit trh nemůže perfektně fungovat. A když trh nefunguje, už to není kapitalismus.
V kapitalismu jde o peníze. Některým sociálním sítím už ale o peníze nejde. Mají vyšší cíle. Už si neváží svých uživatelů. Klidně je vykopnou z „komunity“. Komu se to nelíbí, může jít. Tím končí jeho svoboda. Tady nejde o peníze nových monopolů, tady jde o jejich politickou moc a o to, že je nikdo nevolil ve volbách.
Vlastně to samé vidíme u automobilek. Zákazníci málo nakupují elektromobily, a tak se začíná mluvit o tom, že se zavedou pro podniky na elektromobily kvóty. Názor zákazníka je opět ignorován. Jde o to, co si myslí centrální plánovač. Zákazník vypadl ze systému.
Problémem korporátního socialismu je, že brání tomu, aby proběhla klasická krize s vysokou nezaměstnaností. Politici stále brání pracovní místa, a tak tu máme to, co tu máme. Nevyrábí se a lidé nejsou nezaměstnaní. Výsledkem je globální astronomický dluh. Společnost, kde se nehledají ty nejlepší cesty, ztrácí dech. Obvykle pak jednu civilizaci ovládne druhá.
Prý potřebujeme efektivnější a „chytré” řízení trhů a také investice veřejného sektoru
To je úplné nepochopení kapitalismu. Kapitalismus potřebuje stát jen pro nalajnování hřiště: pro stanovení pravidel, jejich vynucování, obranu. A tím to končí.
Kapitalismus nepotřebuje veřejný sektor pro řízení. Kdo tohle vysloví, ihned směřuje k centrálně plánované ekonomice. A všichni vědí, že ta nefunguje. Zkoušeli to v Sovětském svazu, NDR, na Kubě - a všude selhali. Proč? Protože centrální plánovač nemá nikdy dost informací. Do NDR ani Sovětského svazu se už mladí progresivisté nemají šanci podívat, ale doporučoval bych jim studijně zajet na Kubu, aby se jim rozbřesklo. Na vlastní oči uvidí prázdné obchody, pětihvězdičkové hotely, kde je problém s ubrousky, čerpací stanici bez benzínu.
Základní kritika miliardáře směřuje k tomu, že se mu prý podařilo během tří let vydělat půl miliardy dolarů, což podle něj ukazuje, že je něco velmi špatně. Proč? To je naprosté nepochopení. Facebooku se podařilo dát lidem něco, co chtěli, aniž by to věděli. Začali tomu věnovat neskutečné množství pozornosti, což se ve světě reklamy podařilo přetavit na peníze. Peníze, které miliardář vydělal, byly jen odměnou za to, že dal lidem to, co si zamilovali jako inovaci. Ve stejné logice se lze dívat na ohromné příjmy zpěváků, herců a sportovců. Ty lidé také milují. Jakmile se začneme na jejich příjmy dívat tak, že jsou moc vysoké, jsme tam, kde byl Milouš Jakeš, když říkal, že je Helena Vondráčková hodná holka, ale ty její příjmy jsou moc vysoké a žádný ze soudruhů v politbyru tolik nebere. Americký miliardář jen neví, co říká, protože i Amerika si asi potřebuje svůj socialismus zažít sama.
Miliardář Hughes si stěžuje na rozevření nůžek mezi bohatými a chudými
Opravdu poslední data ukazují, že na koronakrizi někteří lidé neskutečně zbohatli. A to nikoli proto, že byli pracovití, ale proto, že měli peníze a mohli si včas koupit akcie a nemovitosti, které během krize výrazně zdražily. Jenomže je to skutečně chyba kapitalismu? Proč tyhle akcie vyskočily v ceně? Protože trh a kapitalismus přestali fungovat! Centrální banka, která má ze zákona monopol na tisk peněz, jich začala tisknout moc. Vznikla specifická inflace.
Společnost se najednou rozdělila na ty, kteří vlastní nemovitost, a ty kteří jsou v nájmu. Pro lidi v nájmu se nic nezměnilo. Ti, kteří pronajímají nemovitosti, brutálně zbohatli. Za vše tedy může centrální banka, která se utrhla ze řetězu a začala kapitalismus omezovat. Ta rozevřela nůžky ve společnosti. Představa nějakého osvíceného centrálního ředitele ekonomiky selhala. Myšlenka, že když bude někdo chytrý lépe řídit ekonomiku, budeme se mít dobře, je hloupá a naivní. Dobře ji řídit nebude nikdy nikdo.
Slova Hughese chápu jako důkaz toho, že když někdo moc rychle, bez velké práce vydělá ranec, začne mít pocit, že všemu rozumí ze všech nejlépe a začne rozdávat rady tam, kde se ho nikdo na nic neptá. Levicový tisk ale právě po těchto lidech baží. Přeci jen když miliardář říká, že je kapitalismus špatný, je to zajímavější, než když to říká žebrák. Miliardář přeci musí mít pravdu. Není to ale v levicové ideologii protiřečení si?
