Piráti jako hrozba pro nezávislou advokacii? Je za tím hlad po digitální revoluci
Pirátská senátorka a advokátka Adéla Šípová nedávno předložila, byť nakonec neúspěšně, návrh umožňující on-line jednání orgánů České advokátní komory, včetně advokátního sněmu, jenž se má konat na podzim. Bez konzultace s kterýmkoliv představitelem ČAK a setrvala na něm i přes negativní stanovisko jejího vedení.
Způsob jednání orgánů komory i volební řád jsou ve výhradní kompetenci stavovské samosprávy. Z hlediska zachování nezávislosti advokátního stavu na státě je nepřípustné, aby o vnitřních poměrech v advokacii rozhodoval jiný orgán, než jsou sami advokáti. Na tom je postavena moderní advokacie, tato pravidla jsou respektována v celém civilizovaném světě. Stát může regulovat činnost advokátů navenek, tedy výši odměn, způsob vystupování vůči orgánům státní moci, jejich postavení a oprávnění v různých typech řízení. Nemůže ale zasahovat do vnitřního chodu advokacie. Prolomení zásady, kdy by o chodu rozhodovala legislativní, či dokonce výkonná moc, by znamenalo návrat před listopad 1989, do dob, kdy advokacie byla jenom jakýmsi trpěným apendixem ministerstva spravedlnosti.
Možná že to je ale skutečný cíl, jak advokacii ovládnout. Není ostatně tajemstvím, že na post ministra spravedlnosti si dělá zálusk pirátský poslanec Jakub Michálek. Ten už prokázal, že jsou mu zásady nezávislé advokacie cizí, když se snažil prosazovat prolomení advokátní mlčenlivosti s tím, že by museli advokáti udávat policii své klienty. Zatímco navenek piráti hlásají, že jsou pro zachování nezávislosti nejrůznějších veřejnoprávních institucí na státě, praktické návrhy jdou opačným směrem.
Návrh jedné pirátské senátorky by bylo možno odbýt mávnutím ruky. Jenže Šípová s některými dalšími advokáty vystupuje za uskupení Otevřená advokacie. To se sice tváří jako férová alternativa k současnému vedení ČAK, ve skutečnosti mu jde jenom o ovládnutí nejvýznamnější právnické organizace i za cenu populistických návrhů, o nichž musí vědět, že jsou neproveditelné.
Například volání po zavedení elektronického hlasování nepokrytě odůvodňují tím, že umožní přístup všem advokátům a tak zcela změní poměry v komoře. Je to jako v případě tlaku na zavedení elektronického hlasování ve volbách do zastupitelských orgánů. Spoléhají se na to, že e-hlasování využijí především ti, kdo se ani neobtěžují zvednout ze židle v hipsterské kavárně, čímž přemění svou digitální revoluci ve skutečnou. Není-li možné dosáhnout většiny dosavadními prostředky, je třeba přijmout takové, které zvrátí starý zpuchřelý řád.
Jde ale i o to, že elektronické hlasování bude vždy připomínat Hlavu 22. Jak zajistit jednoznačnou identifikaci hlasujícího a zároveň vyhovět požadavku na tajnost volby? Vše tohle mladé a neklidné „advokátstvo“ dobře ví, přesto kalí vodu.