Piráti se STAN otočili, důvody pro vyslovení nedůvěry Babišově vládě přibývají
Ještě před několika dny zela mezi oběma opozičními bloky trhlina. Nebyly schopny se dohodnout na tak elementárním dějství, jakým je hlasování o nedůvěře vládě. Piráti a STAN původně nechtěli podpořit záměr koalice SPOLU, ale obrátili poté, kdy neuspěli s vlastním projektem vypsání předčasných voleb.
„Schůze k vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše bude svolána na základě společného postupu koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů, kteří přidají svoje podpisy k naší žádosti. Součástí naší dohody je to, že odevzdání podpisů na svolání schůze a samotná schůze k nedůvěře proběhne na začátku června,“ oznámil předseda ODS Petr Fiala na společné tiskové konferenci obou bloků.
Konec tolerance KSČM
Ověření, zda a jakou má menšinový kabinet ANO a ČSSD parlamentní podporu, je legitimní poté, co mu v polovině dubna vypověděli toleranci komunisté. Nechtějí se aktivně podílet na iniciaci hlasování o nedůvěře, ale pokud k němu dojde, budou prý hlasovat proti vládě.
Premiér Babiš ignoruje, že jeho vládní koalice ztratila většinovou podporu a ve sněmovně disponuje pouhými 92 hlasy. Sám o důvěru nepožádá, nevidí k tomu důvod. Pro vyslovení nedůvěry musí hlasovat nejméně 101 poslanců, což je reálné v případě, že se připojí zástupci všech opozičních klubů – a to i bez šesti nezařazených.
Piráti a STAN koncem dubna oznámili, že se k 50 podpisům pro vyvolání o hlasování o nedůvěře vládě nepřipojí. Posílil by podle nich vliv proruského prezidenta a oslabila by mezinárodní pozice Česka v diplomatické krizi s Ruskem.
Poté však neuspěl jejich plán předčasných voleb, jelikož by kvůli ústavní většině potřebné pro rozpuštění Poslanecké sněmovny musela hlasovat ČSSD nebo aspoň část klubu ANO, což je nepředstavitelné. Navíc neexistuje žádná záruka, že by Miloš Zeman paradoxně nevyužil dvouměsíčního mocenského vakua k ještě efektivnějšímu ohýbání Ústavy ve svůj prospěch.
Zakročí Hrad?
Důvody pro vyslovení nedůvěry vládě přibývají. Její veřejná podpora mezitím klesla na rekordně nízkou úroveň 19 procent. Prezident sice avizoval, že by v takovém případě nechal dovládnout menšinový kabinet do říjnových voleb, ale měl by oslabenou legitimitu rozhodovat o zásadnějších věcech.
Obavy, že by Hrad převzal iniciativu, jsou přehnané. Zemanův vliv na vládu je už dnes značný. Má v ní řadu spolehlivých figur (Toman, Benešová, Metnar, Hamáček) a dokáže navigovat Babišův kabinet podle svých zájmů. Pokud by přitom zacházel příliš daleko, riskovala by vláda občanské protesty.
Parlament by vyslal jasný signál, že se od neúspěšné vlády distancuje. Ukázalo by se, kde kdo stojí – jestli platí velkoústá prohlášení Vojtěcha Filipa (KSČM) a Tomia Okamury (SPD), že přes ně tato sestava neprojde.
Hlavní důvody dvojnásobného meziročního propadu důvěry Babišovy vlády jsou dva: situace ve zdravotnictví a ekonomice. Liknavost a nekompetence řešení koronakrize s přímou odpovědností mikromanažera Babiše uvrhly Česko na nejhorší světové příčky v celkovém počtu případů a úmrtí na covid-19.
Chaos se nemění ani po nástupu čtvrtého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Pokračuje série nelogických, neprovázaných a nevysvětlitelných nařízení vlády, často nemajících oporu v zákoně. Laxnost státu vedla k poškození stovek tisíc firem v sektorech malého podnikání s viditelnou neochotou přistoupit na jejich odškodnění.
Druhým důvodem ztráty důvěry veřejnosti je nebezpečné tempo růstu státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová věnuje více času lacinému pózování na sociálních sítích než odpovědné práci strážkyně státní kasy. Výsledkem je hrozící rozval veřejných financí.
Kauzy pod kobercem
Babišova vláda v koronavirové cloně zametá vážné problémy pod koberec, téměř každý den ji provázejí nové skandály (Arenbergerovy manévry kolem nepřiznaného majetku) a kryje si záda v kauzách, jež by samy o sobě stačily na demisi. Evropský audit potvrdil střet zájmů Andreje Babiše, což nebude mít jen přímé důsledky pro zastavení unijních dotací Agrofertu, ale i na oslabování pozice Česka na evropské půdě.
Prvotní reakce vlády na toxickou vrbětickou kauzu s účastí ruských tajných služeb byla neočekávaně silná, ale dnes ji přebíjí tragikomická role vicepremiéra Jana Hamáčka a jeho bajky o kamuflované cestě do Moskvy. Nejasný je nejen její skutečný důvod, ale i podíl Hradu a premiéra, který musel o účelu vládou původně schváleného letu a scénáře vědět.
Připojení koalice Pirátů a STAN k bloku SPOLU má svoji logiku, nic jiného jí ani nezbývalo. Těžko by obhájila snahu rozpustit sněmovnu a sundat tak škodlivou vládu a zároveň jí nevyslovit nedůvěru. Plusem tohoto obratu je deklarovaný společný postup opozice s cílem nahradit neschopný a zkompromitovaný Babišův kabinet.
Lidé Babišově vládě nevěří. V jejím čele stojí člověk, který zneužíval a zneužívá státní systém pro svůj vlastní prospěch. Druhý nejvýznamnější člen vlády se zaměřil na psaní laciných špionážních rodokapsů a oba řeší už jen své osobní problémy. Čas pro tuto vládní sestavu, aspoň symbolicky, už dávno vypršel.
