Proč (ne)vyslovit nedůvěru vládě. A proč má pravdu premiér Babiš
Vyslovení nedůvěry vládě, o němž chce za pár týdnů hlasovat většina sněmovní opozice, má svá pro i proti. Jeden zásadní argument ovšem jednoznačně převažuje – tvářit se, že této vládě ještě většina poslanců a voličů věří, je bohapustá lež. Souhlasit lze ale i s Andrejem Babišem a jeho slovy, že nechápe, proč vyvolávat hlasování o důvěře pět měsíců před volbami.
Proti hlasování, které má ukázat, že vláda Babišova ANO a Hamáčkovy ČSSD už nemá podporu sněmovní většiny, stojí spíše pragmatické argumenty a zkušenosti s reálnou politikou.
Vládní strany samy potřebný počet poslanců nemají a nikdy neměly – pokud tedy budou chtít získat dostatek hlasů, budou se muset snažit získat na svou stranu některé opoziční zákonodárce. Vzhledem k tomu, že piráti, STAN, ODS, TOP 09 a lidovci jsou těmi, kdo celou akci odstartovali, budou se vyjednavači snažit získat hlasy pro koalice nejspíš u KSČM, případně u Okamurovy SPD. Představa, že by vláda musela jít na ruku těmto uskupením a plnit jejich podmínky, vyvolává u slušných a orientovaných lidí nevolnost.
Pokud by Babiš a spol. nedokázali nakoupit dost poslanců pro svůj koaliční projekt, přijde na řadu prezident Zeman. Ten už jasně řekl, že nechá vládu v každém případě dokončit volební období, i kdyby fungovala v demisi. Ani on to ale bezpochyby neudělá zadarmo a bude za to od kabinetu něco chtít. Co by to „něco“ mohlo být? Aniž bychom se pustili do konkrétních spekulací, můžeme si být více méně jisti, že nepůjde o požadavky považované většinově za správné, demokratické, prospívající Česku. Půjde o něco, do čeho se vládě doposud nechtělo, ale teď, přitlačena ke zdi, by musela být Zemanovi po vůli.
Vypadá to tedy, že chystané hlasování může posílit význam stran a politiků, které by rozumní lidé viděli raději mimo jakékoliv významné posty. Ani přes to ale nelze přehlížet zásadní argument, proč by Babišovi a spol. měla být nedůvěra vyslovena a dovládnout by měli (pokud vůbec) s ostudou jako vláda v demisi. Kabinet důvěru prostě nemá. Vyvolávat jiný dojem a udržovat jiný stav je podvod a lež.
Partě kolem premiéra nevěří většina voličů (viz všechny průzkumy z posledních týdnů a měsíců) ani poslanců (viz opakovaná prohlášení jednotlivých opozičních klubů). I kdyby hlasování dopadlo opačně, nepůjde o skutečnou důvěru, ale o výsledek nějakého handlu. Nic proti tomu, reálná politika už je taková. Voliči ale mají vidět, kdo se k tomu propůjčí.
O (ne)důvěře vládě se s přihlédnutím ke všemu výše uvedenému hlasovat má. Přesto lze ale souhlasit s premiérem Babišem, když říká: „Nechápu, proč by mělo být takové hlasování vyvoláno, když máme pět měsíců do voleb.“ Má naprostou pravdu. Opoziční poslanci se totiž měli pokusit (a třeba i opakovaně) vládu odstřelit už dávno. Žádná jiná, kterou jsme od roku 1989 měli, nebyla ani zdaleka tak špatná a nenapáchala tolik škod.
Babišova vláda je vládou lemplů, lhářů a bezpáteřních kariéristů. Má na svědomí tisíce (spíš desítky tisíc) zbytečných obětí na životech při koronakrizi a zadlužení země, které jsme si ještě nedávno neuměli ani představit. Každý měsíc a každý týden, kdy ji opozice nechala dýchat a škodit republice, v budoucnu draze zaplatíme. To, že se hlasování o nedůvěře má uskutečnit až teď, je skutečně nepochopitelné.
