Daniela Kovářová: Trestní zákoník nabízí řadu trestných činů, z nichž by mohl být Feri obviněn

Nejprve se zastavme u termínu, jenž vyvolává největší nejasnosti. Vyslovíme-li pojem sexuální obtěžování, představí si pod ním každý něco jiného. Někdo namlouvání a svádění, lichotky, vtipy a kroky vedoucí k seznámení a posléze k sexu. Existuje však i jiná definice tohoto pojmu – je to jakékoliv nevyžádané slovní, neverbální i fyzické jednání sexuální povahy. Chápete-li tak sexuální obtěžování, pak je v každé situaci považujete za nepřijatelné. Podle intenzity pak může sexuální obtěžování být jen neslušné (oplzlé vtipy a nabídky sexu), může být přestupkem (proti občanskému soužití, například pokud jinému ubližuje na cti), nebo dokonce trestným činem. Podstatné přitom jsou dva pohledy – subjektivní pocit poškozeného, že se cítí být obětí, a skutečné jednání pachatele-agresora. Právo se snaží o jemné vybalancování práv obou, což v zákonících a v důvodových zprávách vypadá hezky. Že se to ve skutečném životě nedaří, je věc jiná.

Právo pro oběti

Dívky, které se považují za oběti sexuálních trestných činů, jsou zvlášť zranitelné oběti a mají právo na zvláštní zacházení podle speciálního zákona po celou dobu řízení nebo dokud se neprokáže opak. Všechny orgány a instituce – policie, soudy, zdravotníci či znalci – mají povinnost s nimi jednat šetrně a vycházet jim vstříc, aby nedocházelo k jejich újmě. Veškerou pomoc, včetně informací a pomoci advokátů, jim zákon garantuje zdarma. Mohou požadovat náhradu skutečně způsobené škody (třeba za poškozené věci) i duševní újmy nebo výdajů za léčení či vyrovnávání s následky útoku.