Nesmějte se aneb Babišova předvolební pohádka plná strašení, chlubení a lží
Jelikož je nejspíš už dopředu jasné, že nedůvěra vládě kvůli komunistům neprojde, měl premiér Andrej Babiš dvě možnosti. Buď nad pokusem opozice přezíravě mávnout rukou, anebo toho využít ve svůj prospěch. Zvolil druhou variantu a ve svém sněmovním projevu přešel do razantního protiútoku.
Říct, že si nebral servítky, by bylo příliš slabé. Vydal se totiž cestou samolibého chlubení, podpásových ran a překrucování až lhaní. V neposlední řadě ale i strašení, jakým Armageddonem by bylo střídání u vládního kormidla.
Jako obvyklý předkrm byla poslancům – a potažmo hlavně všem voličům – naservírována obvyklá babišovská pohádka. Tedy jak nešel do politiky kvůli tomu, aby „dělal kšefty s tradičními stranami“, a jak se proti němu všichni spikli. Ať už šlo o „vyfabrikovanou“ kauzu dluhopisy, „protibabišovské koalice“ po nedávných krajských volbách či „pochybnou a účelovou zprávu auditorů Evropské komise“ o jeho „údajném střetu zájmů“.
No a sám zmínil kauzu Čapí hnízdo, kde vinu hodil na opoziční politiky, kterým šla dotační žádost rukama. Přitom nejde o žádné honosné sídlo postavené za trikem vymámené dotace, ale „je to pro veřejnost, pro děti“.
Sečteno a podrženo: „Vy musíte dát toho Babiše pryč z politiky, on vám vadí… Přišel a nekrad. Dělá zdarma, všechny peníze, které dostává, posílá samoživitelkám.“ No dobře, to už jsme slyšeli mockrát…
Dočkali jsme se i pár humorných okamžiků. Například když premiérova slova za ním synchronizovaně doplňovala ministryně financí Schillerová máváním grafy nebo když už se někteří poslanci v těch nejneuvěřitelnějších pasážích projevu neudrželi a smáli se.
Důležitější v jeho dosti dlouhém a pečlivě připraveném projevu byl ale hlavní chod. Tedy přesněji řečeno, chody dva.
Během prvního premiér naservíroval, co všechno jeho vláda krásného zařídila – a přitom se ho ta zlá, nepřejícná opozice stále snaží odstavit. Výčet by byl dlouhý, tak jen namátkou: důstojné důchody, slevy na jízdném, vyšší platy pro hasiče, policisty, vojáky, lékaře, sestřičky, pracovníky v sociálních službách…
To vše doplněno nezbytným: „My jsme jim zvedli platy.“ Anebo u snížení těch několika daní: „Ty peníze jsme nikam nezašantročili, dali jsme je lidem.“ Neboli připomenutí, že tato vládní garnitura udělala ze státu ještě většího zaopatřovatele a přerozdělovatele a její premiér si chiméru vrchního rozdavače dokonale přisvojil.
K tomu jsme se dozvěděli, že žádné váznutí výstavby dálnic nebylo, ba naopak, dočkali jsme se i výčtu měst s budovanými obchvaty. Došlo na sport, vodovody, kotle, točené pivo, ruskou rezidenturu… A také zahrádkáře. Snad už po jakešovsku chyběli ti myslivci.
S výčtem dobrých skutků byl ale přímo spojen i druhý hlavní chod, tedy premiérovy výhrůžky. Neboli o co všechno by lidé přišli, kdyby ve volbách nevolili „správně“, tedy „nedej bože“ odevzdali hlas opozici.
Zpočátku se Andrej Babiš soustředil hlavně na členy koalice Spolu, zvláště pak ODS a TOP 09. A zde došlo i na sérii podpásovek. Premiér si dle očekávání přisvojil zásluhy na zrušení konceptu superhrubé mzdy a daně z nabytí nemovitosti, jejichž zavedení hodil právě na opozici. Bylo to přitom jeho hnutí ANO, které opoziční pokusy o zrušení obou věcí ve sněmovně v posledních letech blokovalo.
A ještě mohutnější útok pak z Babišových úst přišel ve finále vůči Pirátům (a hnutí STAN). „My v Česku nechceme žádný multikulturní, ekofanatický Pirátostán.“ A zmínil jejich vstřícnější postoje vůči uprchlíkům či podporu sdílené ekonomiky. Je více než zřejmé, na které voličské skupiny bude ANO v nadcházejících volbách cílit.
Mimořádně ostré a často vysloveně podpásové útoky vůči opozici jako celku pak přišly v souvislosti s koronavirovou krizí. Babiš sice uznal, že vláda pár chyb udělala. Byla to ale právě opozice, která všechno „sabotovala“ a vlastně si přála, aby byla situace co nejhorší.
Ne, že by se i opozici nedalo leccos v pandemických časech vyčíst, ale nyní poznala, co znamená babišovský vděk. Doby, kdy zvláště během první vlny rozumné vládní kroky podporovala a zachovávala zdrženlivost, jsou tytam.
„Prosím vás, lidi, poslouchejte, nevěřte té demagogii,“ nabádal premiér v souvislosti s mírou zadlužení České republiky. Tak snad už jen dodat – lidé, bděte…
