Vakcinační totalita: K obvinění neočkovaného člověka ze smrti druhého stačí „selský rozum“
Prohlásit bez důkazů o komkoliv, že „zřejmě“ zavinil smrt člověka, je na pováženou. Prohlásit to veřejně v médiích a ukázat při tom (opět bez důkazů) na dotyčného prstem je na žalobu. Bohužel to přesně zapadá do atmosféry, kterou v Česku vytváří státní moc a velká část médií – lidé, kteří se nechtějí očkovat, jsou automaticky škatulkováni jako nezodpovědná individua ohrožující světlou budoucnost většinové očkované společnosti.
Stalo se v minulých dnech v domově pro seniory ve Velkých Hamrech na Jablonecku. Jeden z klientů, mimochodem plně naočkovaný proti covidu, se touto nemocí nakazil a zemřel. To, že ho vakcína neochránila před fatálním průběhem nemoci, ihned označili mainstreamoví odborníci i politici za smutnou výjimku, s nimiž je bohužel třeba počítat. Média to vesměs bez dalšího zopakovala. Pokud někdo začal po tomto případu pochybovat o smyslu/účinnosti očkování, byl na sociálních sítích zpravidla onálepkován jako příznivce konspiračních teorií a ukřičen správně uvědomělými diskutéry. Pochybovat se nesmí!
Do popředí se naopak velice rychle dostal jiný motiv – pečovatelka, která se o muže v domově starala, má rovněž pozitivní test na covid. A – ó, hrůzo – není očkovaná! To stačilo k tomu, aby slyšitelnější část veřejného mínění měla okamžitě jasno: Důchodce nakazila ona, chudák se stal obětí její neodpovědnosti.
Nemohlo to být třeba jinak? Nemohl do domova pro seniory přinést nákazu někdo jiný (ne všichni zaměstnanci jsou očkováni, do ústavu docházejí návštěvy apod.), nakazit nejprve starého muže, od kterého se následně infikovala pečovatelka? „Nikdy nemáte stoprocentní důkaz, zato selský rozum. Na oddělení se nikdo čtyři měsíce nenakazil. Pečovatelka je pozitivní stejně jako celá její rodina,“ prohlásil v médiích ředitel domova Čestmír Skrbek. Na svou podřízenou fakticky ukázal prstem jako na viníka zbytečného úmrtí.
Za třicet let novinařiny jsem mockrát hovořil se zaměstnavateli nebo nadřízenými těch, kteří v práci něco provedli. Většina z nich se za své lidi postavila. Nebo – pokud to vzhledem k očividnosti a závažnosti provinění nebylo dost dobře možné – jim alespoň odmítli přikládat pod kotel a průšvih nekomentovali. Více než rok covidové hysterie ale bohužel zasáhl společnost i v této oblasti.
Začal to už loni na jaře ministr zdravotnictví Adam Vojtěch – tehdy veřejně obvinil zdravotní sestru z Thomayerovy nemocnice, že „pravděpodobně“ zavlekla nákazu na oddělení, kde covidu následně podlehl jeden z pacientů. Reflex o tom psal zde. Doba pokročila, ale nedá se říct, že by šlo o vývoj k lepšímu – atmosféra ve veřejném prostoru dnes vede k tomu, že lidé jsou rozdělováni na dobré=očkované a špatné=neočkované. K tomu, aby v takové atmosféře někdo zvedl ruku a bez důkazů ukázal na druhého, že právě on zavinil smrt člověka, pak stačí „selský rozum“.
P. S.: Autor tohoto textu považuje očkování za přínosné a sám má v sobě první dávku vakcíny. Zároveň ale uznává právo každého očkování odmítnout a nebýt kvůli tomu považován za člověka druhé kategorie.
