Vláda uplácí komunisty: Osekání armádního rozpočtu před summitem NATO budí u spojenců nedůvěru
V předvečer summitu třiceti členských zemí NATO v Bruselu vyslala česká vláda spojencům negativní signál. Proti původnímu záměru snížila v nejbližších dvou letech výdaje na obranu, což příliš okatě působí jako úlitba komunistům za jejich loajální postoj, když ji podrželi při hlasování o nedůvěře.
Klíčový summit Severoatlantické aliance se koná v době vyhrocených vztahů s Ruskem a Čínou. Jeho cílem je reagovat na zvýšené bezpečnostní hrozby a revidovat společné bezpečnostní plány Evropy a USA. Poprvé za účasti nového amerického prezidenta Joe Bidena, jenž údajně hodlá pokračovat v tlaku na růst výdajů na obranu zaostávajících zemí, mezi nimi i Česka, zahájeném jeho předchůdcem Donaldem Trumpem.
Změna plánu
V tomto směru nepřináší naše reprezentace v čele s prezidentem Milošem Zemanem, ministrem obrany Lubomírem Metnarem a ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem dobré zprávy. Navenek se tváří jako spolehlivý spojenec a deklaruje slib zvyšovat výdaje na obranu na dvě procenta HDP do roku 2024, k čemuž se zavázali všichni členové NATO. V praxi se ale nedrží ani vlastního plánu a výdaje krátce před summitem snížila.
Ještě loni v červnu premiér Andrej Babiš prohlašoval, že se mohou spojenci v NATO na Česko spolehnout. Vláda prý nebude „navzdory pandemii covidu-19 v žádném případě šetřit na obraně a bezpečnosti“. V tom si notoval s prezidentem Zemanem, považujícím členství v Alianci za jeden z pilířů zahraniční politiky země.
Na podzim ministři schválili rozpočtový rámec pro nejbližší období. V roce 2022 hodlala vynaložit na výdaje pro obranu 95,2 miliardy korun, o rok později 101,7 miliardy korun. Mezitím však došlo k extempore s KSČM, podmiňující podporu státního rozpočtu na letošní rok krácením 10 miliard korun ve výdajích na modernizaci armády.
KSČM stále stejná
Postoj komunistů ke „studenoválečnickému“ NATO se nemění, jak prokázalo zahájení kampaně do Poslanecké sněmovny. Cílem KSČM je vystoupení z Aliance a „obnova všestranných vztahů s Ruskem a Čínou“. Jakákoli modernizace armády a posilování bezpečnosti v rámci struktur NATO jde přímo proti jejím zájmům.
Schvalování státního rozpočtu se neobešlo bez teatrálních gest. Babiš se dušoval, že vydírání komunistů neustoupí. „Nepřistoupím na to. Naši vojáci byli a jsou naprosto klíčoví pro boj s epidemií a v dnešním nestabilním světě potřebujeme špičkovou techniku. To je investice do naší bezpečnosti,“ ujišťoval.
Ministr obrany Lubomír Metnar dokonce pohrozil rezignací. „Dojde-li ke škrtům v rozpočtu ministerstva obrany, jsem připraven vyvodit osobní odpovědnost. Jsem člověk, který drží slovo,“ horoval. ČSSD vyhrožovala, že pokud se sáhne na armádní výdaje, rozpočet nepodpoří. Náčelník Generálního štábu Aleš Opata označil „pokus sebrat armádě 10 miliard za přímý útok na bezpečnost země“.
Přímý útok na bezpečnost země
Bez ohledu na vládní proklamace nakonec státní rozpočet v prosinci prošel i hlasy sociální demokracie s desetimiliardovou sekyrou v armádních výdajích, jak si přáli komunisté, a proto pro něj zvedli ruku. Babiš ovšem avizoval, že se peníze armádě začátkem letošního roku vrátí. To se skutečně stalo ve dvou splátkách, přičemž druhá doputovala do rozpočtu obrany koncem března.
Z vnějšího pohledu vše nasvědčovalo tomu, že komunisté tentokrát ostrouhali a sehráli roli napálených kašparů. Jenže zdání klame. Babiš si potřebu KSČM pro životnost své vlády uvědomuje. Proto náhle nespadl z nebe její obrat, když „shodou okolností“ ochudila o 10 miliard korun rozpočtový výhled na nejbližší dva roky.
Výdaje na obranu sice proti letošku stoupají, ale méně, než vláda donedávna plánovala. Nepochybně splácí dluhy komunistům, kteří při hlasování o nedůvěře opustili sál a umožnili jí tak přežít. Jelikož chystá na příští rok gigantický rozpočtový schodek 390 miliard korun, nevypadá to, že by viditelně šetřila i jinde. Toho si povšimla i opozice.
Podraz na armádu i naše spojence
„Stále mluvíme o nutnosti mít předvídatelný rozpočet na obranu. Ale vládě Andreje Babiše je to jedno. Můžeme jen závidět Maďarům, Polákům i Slovákům. Oni nakupují a modernizují, my si pořád vyprávíme. Je to podraz na naši armádu i naše spojence. Když nám bylo v době pandemie ouvej, vojáky jsme využívali, když je lépe, hned jim sebereme peníze,“ tvrdí předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
„Vliv komunistů na obranný rozpočet se nezapře. Nepřiznané peníze resortu budou chybět a ohrozí významné investiční projekty,“ uvedl místopředseda Výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti).
„Pokud by to tak zůstalo, byl by to průšvih. Kocourkov. Vláda nelže jen spojencům, ale i vlastnímu prezidentovi a sama sobě,“ přidal se člen bezpečnostního výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL).
(Ne)jsme spolehlivým spojencem
Premiér Babiš takto se spojeneckými závazky nelavíruje poprvé. V březnu 2018 se setkal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, který ocenil přínos naší armády zvláště v afghánské misi. Uvítal Babišem představený jasný plán dosáhnout dohodnutých výdajů nejpozději do roku 2024.
„My jsme to samozřejmě přislíbili, ale vytesáno do kamene to není,“ reagoval premiér o dva roky později na dotaz, zda tento závazek stále platí. „Je to i trošku možná absurdní si říct v rámci NATO, proč vlastně všichni tolik zbrojíme,“ zpochybnil tehdy výši armádních výdajů. Nyní v tichosti otočil podruhé a ministr Metnar už rezignací nevyhrožuje.
Premiér Babiš už mnohokrát na mezinárodním poli prokázal roli nedůvěryhodného partnera. V nejostudnější poloze na unijní půdě vzhledem k jeho problémům se střetem zájmů. Spolehnout se na něj ale nemohou ani spojenci v NATO, zvláště pokud zůstává ve vleku komunistů.
