Klaus se do politiky nevrací, protože z ní nikdy neodešel. A kandidovat nikam nebude
Pokud něco exprezident Václav Klaus umí dokonale, tak je to už více než 30 let způsob, kterým si dokáže získat pozornost veřejnosti a médií. Navíc u toho klame tělem. Dokáže o některých věcech mluvit tak umně a současně zastřeně, že mnozí pak z jeho slov vyvodí něco jiného, než si on myslí. Tímto způsobem si hraje v poslední době i s tématem, zda bude opět kandidovat na nějakou politickou funkci. Což je ale současně také důkazem, že i když dávno nezastává žádný post, je pořád osobností, která dokáže českou politiku ovlivnit. Protože politickou arénu ve skutečnosti nikdy neopustil.
Diskusi o tom, zda bude Václav Klaus opět na něco v politice kandidovat, udržují při životě především média a lidé, kteří z něj mají strach. Bývalému prezidentovi to vyhovuje, protože je to velmi levný prostředek, jak se neustále udržovat na očích veřejnosti. Někdy se proto vyjádří tak, aby možnou kandidaturu nešlo úplně vyvrátit. Ale samozřejmě ani nikdy potvrdit. Hra je to zajímavá, ale dovolím si tvrdit, že na jejím konci žádná nová kandidatura nebude. Klaus k tomu totiž nemá vůbec žádný důvod. Byl by to dokonce jeho velký životní omyl.
Václav Klaus má rád šachy, dokáže proto promyslet několik tahů dopředu. Umí také dobře počítat a zvolit přiléhavou strategii. Z toho všeho mu spíše vypadne, že nikam už kandidovat nemá. No ale když se ho nadržená média pořád ptají a komentáře k tomu nemají konce, proč by na to nepřistoupil. Je to reklama zadarmo.
Nemá to smysl
Exprezident dosáhl v české politice všeho, čeho se dosáhnout dá. Byl vůdcem velké politické strany, ministrem, premiérem, předsedou sněmovny i prezidentem. Na co by tedy měl ještě kandidovat? Čeho by tím dosáhl? A k čemu by mu to bylo? Má se sice hodně, ale hodně rád, reálný výkon jakékoli další politické funkce by mu ale nic nepřinesl.
Diskuse o tom, že by mohl třeba za někoho kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny, je jako z jiného světa (tak by to řekl on sám). Buď by musel mít vlastní stranu, kterou nemá, nebo jedinou alespoň trochu relevantní možností by se jevila trojkoalice hnutí Trikolóra, Svobodní a Strana soukromníků ČR. Jenže to se nestane, zvláště ne poté, co jeho syn Václav opustil post předsedy Trikolóry. Navíc je zcela naivní a hloupá představa, že by právě Václav Klaus chtěl někdy co jen minutu sedět ve sněmovně s lidmi jako je třeba Andrej Babiš, Ivan Bartoš, Markéta Pekarová Adamová či Petr Fiala. Při diskusích s nimi by neskonale trpěl a byl by jen jedním z mnoha. Což on jako rozený narcista nechce.
Média a část veřejnosti pak spekulují o tom, zda by Klaus nemohl opět kandidovat na prezidenta. V sobotu 19. června mu bylo 80 let, ale na rozdíl od svého předchůdce (Václav Havel) i následovníka (Miloš Zeman) je v dobré fyzické i psychické pohodě. Takže věk by nemusel být překážkou kandidatury, ale co se stane v tomto případě za několik let, nemůže nikdo předvídat. Daleko vážnější otázkou je, zda by si Klaus nešel v prezidentské volbě pro porážku, což rozhodně nechce za žádnou cenu absolvovat. Má sice pořád dost příznivců, ale současně daleko více odpůrců. Pro většinu mladé generace už není atraktivní. Jistě, někteří lidé, kteří mu pochlebují, ho k něčemu takovému podle všeho ponoukají, ale byla by chyba je vyslyšet. Případná velká prohra v jakýchkoli volbách by z něj udělala v ten moment směšnou figuru.
Zůstane i tak
Prezident Klaus právě oslavil 80. narozeniny. V politice se mu splnila většina přání. Přestože dnes nezastává žádnou politickou funkci, je pořád v české politice hodně cítit a pořád má určitý vliv. Dokáže si ho udržovat pomocí svých vystoupení, projevů, článků či práce v rámci Institutu Václava Klause. Média se o něj nadále zajímají. Neupadl do zapomnění a je u toho úplně jedno, zda někomu jeho názory konvenují či nikoli. Ve čtvrtek 17. června vydal s pomocí svých spolupracovníků pět nových knih, což je také věc zcela ojedinělá. Je z toho vidět, že má nadále velký apetit a chce ovlivňovat veřejnost. K tomu ovšem nepotřebuje žádnou politickou funkci, nepotřebuje nikam kandidovat a něco si opět dokazovat.
Václav Klaus je homo politicus par excellence. Nemusí to nikomu dokazovat a ani nemusí nijak měnit svůj současný status. Když se ho ale po sto osmdesáté páté nějaký novinář zeptá, zda nebude opět kandidovat, tak mu nějak odpoví. Tak, aby to vyhovovalo především jeho záměrům a potřebám. Důvod? Je to homo politicus. Do české politiky se proto nijak vracet nemusí, je v bez přestání od roku 1989. S funkcí či bez ní.
