Marek Stoniš: Vypuklo zelené horko, zejména v Praze
Lídryně (píšu to správně, není to lídrka?) společné sněmovní kandidátky pirátů a starostů v Praze Olga Richterová se vyfotila s umělohmotnou konvičkou, kterak s ní doma zalévá fíkus nebo nějakou podobnou rostlinu, a napsala k tomu heslo: Potřebujeme obnovit rovnováhu přírody! Takže propříště – doma už nezaléváte kytky, ale obnovujete rovnováhu přírody. Jen opatrně: kdybyste zalévali moc, mohla by přírodě chybět voda a vypuknout v ní nerovnováha. Ale málo je také špatně, kytička umře. A zase nerovnováha.
Vším pokrokovým lidem milovaný pražský primátor a kolega slečny Richterové Zdeněk Hřib pro změnu sdílel dvě fotografie. První byla z pražských Holešovic a nebyl na ní jediný strom. Primátor Hřib na fotografii nechal dopsat, že na této ulici je 50 stupňů Celsia. Druhá jeho fotografie pochází z pražských Vinohrad, kde cestu a chodníky lemuje stromořadí. Podle primátora je na této ulici příjemných 26 stupňů Celsiových. Takže stromy ochlazují ulice o 24 stupňů, proto je budou piráti sázet dále, chodníky nechodníky, ulice neulice. Vtipné je, že si pan Hřib nevšiml, že holešovickou ulicí procházejí lidé v kabátech, což se může stát, ale v padesátistupňovém vedru jde o poněkud nepohodlný sport. (Aspoň je vidět, že piráti se mají v čem zlepšovat. Mazání lidí z fotek jim zatím – na rozdíl od mazání nepohodlných názorů – na internetu moc nejde…)
Obé by se dalo považovat za milou pirátskou neohrabanost, kdyby ji celou nerámoval zelený amok, který postihl nejen většinu ostatních politických stran a osobností, média, o aktivistech lepících se kvůli podnebí k vozovkám raději ani nemluvě. A stačilo málo: vypuklo léto a oteplilo se. Mladí a neklidní ve vedení měst chtějí hned rozkopávat komunikace, omezovat parkování a sázet stromy, protože to ochlazuje. Jiní zase chtějí bio Česko. Další stavět mosty, po nichž nebudou smět jezdit auta. A vypočítávají, kolik desítek tisíc by člověk, který parkuje na ulici, měl ročně platit, aby ho přestali dotovat lidé používající hromadnou dopravu. A zavést mýto pro průjezd městy.
To všechno má jeden jediný jmenovatel – prosazují to vesměs lidé, kteří by ve volné přírodě nepřežili déle než několik dnů, což jim ovšem nebrání ohánět se její rovnováhou. Ale zkusme je brát vážně. Chceš přírodu? Buď k ní blíže! Odstěhuj se na venkov, staň se samozásobitelem a pěstuj ovoce, zeleninu, obilí, chovej dobytek, sázej stromy a z návsi si udělej pěší zónu. Kdo ti brání, zelený úderníče?
A nám, kteří považují města, auta, domy, silnice, dokonce i plast za součást milované moderní civilizace, dejte už pokoj.
Svět by byl rozhodně rovnovážnější.
