Vedení hnutí Přísaha ovládli Šlachtovi lidé z Celní správy. Babiš může být spokojen
Hnutí Přísaha Roberta Šlachty poprvé volilo svoje vedení. Jak už napovídá jeho název, nový politický subjekt je dalším hnutím jednoho muže. Proto spíše stálo za pozornost, kdo Šlachtu doplní ve funkcích místopředsedů. Zvoleni byli jeho dlouholetí souputníci z ÚOOZ, kteří s ním přešli do rajónu Andreje Babiše.
Původně se měl ve stylovém ostravském Denním klubu BrickHouse konat ustavující sněm Přísahy – občanského hnutí Roberta Šlachty, zaregistrované v dubnu letošního roku. Program sněmu však narušily tragické události na jižní Moravě, proto organizátoři zredukovali scénář na technickou volbu vedení, oproštěnou od představení programu hnutí či projevů předsedy a místopředsedů.
Volba bez protikandidátů
Volba orgánů Přísahy probíhala hladce jako po másle. Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta byl potvrzen ve funkci šéfa hnutí drtivou většinou ze 120 delegátů, stejně jako jeho první a druhý místopředseda Tomáš Sochr a Jaroslav Pelc. O čem to vypovídá?
Vedení Přísahy s definitivní platností ovládli bývalí policisté z ÚOOZ. Je příznačné, že všichni tři členové nejužšího předsednictva se „shodou okolností“ octli na výplatní pásce Celní správy v době, kdy podléhala ministru financí Andreji Babišovi. Šlachta čelí kritice, že buduje policejní stranu, a sám jí tímto tahem dodává munici. Nepůjde jen o revanš za domnělé křivdy, proč musel odejít z řad policie?
Formální volba vedení bez protikandidátů není žádným překvapením. Tomáš Sochr a Jaroslav Pelc patří do nejužšího týmu Roberta Šlachty spolu s bývalým vedoucím ostravské expozitury ÚOOZ Jiřím Komárkem, jenž skončil pro změnu na Finanční správě. Komárek se dříve zviditelnil nepodloženými útoky na policejního prezidenta Tomáše Tuhého a hlavního vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila.
V Babišově azylu
Přesun skupiny nejbližších Šlachtových spolupracovníků do resortů ovládaných hnutím ANO (finance a spravedlnost) se uskutečnil po ostrém střetu o reformu policie v létě 2016. Tehdy se zkřížily zájmy ČSSD a ANO (po boku Šlachty), jež spor využilo v krajské volební kampani. „Pan Chovanec vyhrál, ale v předvolební kampani uvidí, že to bylo Pyrrhovo vítězství,“ potvrdil tehdy Babiš.
Když vyplavaly na povrch informace o angažmá bývalých policistů ÚOOZ na Babišově ministerstvu, Šlachta se ohradil, že s nikým nic nevyjednával. I dnes tvrdí, že se šéfem ANO neměl nikdy nic společného, a osobně ho prý zklamal. Jenže realita je jiná. Policejní reformě sice exministr financí nezabránil, ale na svého spojence nezapomněl.
Nabídka Šlachtovi
„Nyní vytváříme na Celní správě silný pátrací tým, tak se už víceméně nabízí, že by plukovník Šlachta mohl díky svým odborným zkušenostem, znalostem a praxi tento tým posílit. Měla jsem s ním schůzku a dostal konkrétní nabídku,“ prozradila tehdejší náměstkyně ministra Alena Schillerová, pod kterou spadala Celní i Finanční správa.
Šlachta „vyhrál“ výběrové řízení na náměstka ředitele Celní správy, jehož se účastnil jako jediný uchazeč, a poté k němu přestoupili minimálně čtyři policisté z ÚOOZ. Mezi nimi jeho pravá ruka Tomáš Sochr a specialista na autokriminalitu Jaroslav Pelc.
Tento „politický azyl“ měl být jen dočasný. Šlachta po parlamentních volbách pomýšlel na návrat na policejní prezidium. „Pro efektivitu policie se musejí vrátit ti lidé, kteří z ní kvůli reformě odešli. Je to naprostá nutnost,“ plánoval bývalý šéf ÚOOZ ještě na jaře 2018, jenže po uchopení ministerstva vnitra sociální demokracií jeho šance zvadly.
To byla poslední kapka Šlachtovy trpělivosti. Odešel z Celní správy a rozhodl se vstoupit do politiky. Výsledkem je aktuální ustavení hnutí Přísaha, jež nyní podle některých průzkumů dosahuje pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do sněmovny. Ve svých tiskovinách operuje s voličským potenciálem až 8,5 procenta, ale jiné aktuální průzkumy měří v jeho případě více při zemi, mezi 2,5 až 3,5 procenty preferencí.
Mlčení k Babišovu Palermu
Babiš dnes Šlachtu chválí za dovedné kopírování marketingu ANO. „Myslím, že je to obyčejný strach. Je to obava pana Babiše o to, že voliči odchází k nám ze zklamání z pana Babiše či z jeho chování. A myslím, že je to klasický přístup pana Babiše – cukr a bič,“ komentuje tyto vstřícné signály Šlachta, jenže vládní koalici s hnutím ANO nevylučuje.
Na rozdíl od obou demokratických opozičních bloků se Robert Šlachta, jenž prý nikdy neuhne, nevymezuje proti ovládnutí státní správy vlivnou oligarchickou skupinou a premiérově střetu zájmů. Naopak jeho lidé hájili Babišovy zájmy v citlivé kauze Čapí hnízdo. Dá se mu proto jeho protikorupční étos věřit?
Ostatně první protikorupční akci „Čisté ruce“ vyhlásil premiér Miloš Zeman v éře, kdy majitel Agrofertu expandoval za vlád ČSSD zvláště v chemickém průmyslu. To byla éra Babišova „Palerma“ a jeho pochybných privatizací Lovochemie a Unipetrolu. Akce „Čisté ruce“ skončila fiaskem, ale ani k této temné minulosti svého spojence, jemuž Šlachta později podle svých slov uvěřil boj proti korupci, nezaznělo zevnitř Přísahy ani slovo. Babiš byl naopak vytěžován jako informátor ÚOOZ.
Voličské nálady jsou proměnlivé. Není jisté, zda se novopečený „spasitel“ dočká průniku na parlamentní půdu a jestli současná gloriola úspěchu čerstvého hnutí není jen nafouknutou bublinou. Šlachta sice tvrdí, že jeho voliči stále ventilují odpor vůči „rozkrádání státu“, ale v tom případě by se musel mnohem důrazněji vymezit vůči svému spojenci a bývalému zaměstnavateli, řešenému příslušnými institucemi i na evropské úrovni. Proč to neudělá a zabývá se „jen“ podezřelými covidovými zakázkami, což je téma všech opozičních stran?
