Premiér Andrej Babiš

Premiér Andrej Babiš Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Vláda prohrává desítky „covidových“ soudů. Její příkazy se nesmějí stát novou normalitou

Jiří Sezemský

Epidemie koronaviru ustupuje, na rozdíl od chaotického rozhodování vlády. Od poloviny dubna, kdy začal platit pandemický zákon, Babišův kabinet vydal podle soudních rozsudků 25 nezákonných opatření. Nezdá se však, že by se příliš poučil.

„Není možné připustit, aby se v demokratickém právním státě stal ministr zdravotnictví (byť s dobrými úmysly) dokonce bez vyhlášení nouzového stavu osobou obdobnou římskému diktátorovi s rozsáhlou možností regulovat lidské chování,“ píše v jednom z posledních rozhodnutí Nejvyšší správní soud.

Vláda jako římský diktátor

Koncem června tak reagoval na jedno z četných podání napadajících zákonnost proticovidových restrikcí, soudně rušených jako na běžícím pásu. Tento výrok byl uveden v souvislosti se zavřenými středními školami, jelikož „za ohniska nákazy nelze považovat ani všechny školy v České republice“.

Nejvyšší správní soud paradoxně doložil svůj postoj obhajobou Ministerstva zdravotnictví, že „data neumožňují jednoznačně deklarovat, zda k nákazám došlo ve školách, nebo mimo ně, ani do jaké míry přispěly tyto věkové skupiny k následnému nárůstu epidemie“. Takže absence věrohodných dat ospravedlňuje plošné lockdowny?

Jisté je, že školy byly u nás zavřeny nejdéle v celé Evropě, což je jedním z nejostudnějších pomníků přístupu vlády k boji s covidem. Následky epidemie přitom postihly Česko mnohem dramatičtěji než země s podstatně kratší uzávěrou školní výuky, což vytěsňuje výmluvy státní moci na koronavirus.

Pohrdání právem

Různé přístupy vlád měly rozdílné výsledky. Babišův kabinet patří navzdory vylhané propagandě k nejhorším světovým repetentům a navíc si nelámal hlavu se zákonností svých vyhlašovaných kroků. Nezákonné zavření středních škol bez patřičného zdůvodnění je jen špičkou ledovce. Podobných případů se nabalují už desítky.

Ačkoli soudy různých úrovní konstatovaly protiprávní počínání vlády už v minulosti, smršť zrušujících rozsudků vyvolalo porušování nového pandemického zákona, používaného mimo nouzový stav. Na rozbujelé pohrdání právem státní byrokracií upozorňuje ústavní právník Jan Wintr.

Wintr koncem dubna kritizoval tehdejšího ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, jenž upřímně přiznal, že vláda může svými zásahy do podnikání a osobních svobod porušovat zákon. Podle Wintra není možné, aby ministr připouštěl, že ví, že jedná nezákonně, ale jeho „dekret“ bude platit do té doby, dokud ho nezruší soud.  Arenberger tehdy nastavil šablonu uvažování vlády v následujícím období.

Žalostná rekapitulace

Ústavní právník nyní spočítal, že Nejvyšší správní soud našel v rozporu se zákonem 24 opatření Ministerstva zdravotnictví. Jen v červnu jich padlo sedmnáct a 1. července byl zveřejněn zatím poslední pětadvacátý rozsudek, rušící omezení stravovacích a ubytovacích služeb.

Wintr předložil žalostnou rekapitulaci rozsudků, konstatujících, často opakovaně, nezákonnost a neodůvodněnost diskriminace lidí s protilátkami, testování zaměstnanců malých podniků a OSVČ, zavření mateřských a základních škol, zavření restaurací, provozoven služeb, heren a kasin, zákazu nočního prodeje, omezení maloobchodu zákazem přítomnosti lidí, zavření sportovišť, posiloven, fitness center, vleků a lanovek, zákazu shromáždění, náboženských akcí a omezení vstupu do vnitřních prostor…

Nejvyšší správní soud klade důraz na řádné odůvodnění mimořádných opatření, tak, aby mu rozuměli nejen ti, kteří je tvoří či právní profesionálové, ale především všichni adresáti. Přemrštěná, nesrozumitelná a nelogická regulace zasahující do základních občanských práv vede k pochybnostem lidí a nerespektování pravidel.

Arogance vlády pokračuje

Chtělo by se věřit, že se vláda z této série soudních debaklů poučí už jen proto, že se kvůli porušování zákona zvyšuje šance tisíců podnikatelů žádat po státu náhradu škody způsobenou restrikcemi. Arogance a nejistota rozhodování vlády, kdy vyřčené záměry druhý den neplatí, však pokračují i po čtvrté výměně ministra zdravotnictví.

Adam Vojtěch se nyní vrací k už jednou zavrženému nápadu, že by bezinfekčnost hostů na covid-19 kontrolovali provozovatelé restaurací. „Není vyloučeno, že bychom to zavedli jako povinnost. V tuto chvíli to ještě zvažujeme,“ řekl ministr.

Ministerstvo zdravotnictví navrhovalo totéž poprvé v polovině května. Narazilo však na problém ochrany osobních dat i odpor podnikatelů ve stravování, kteří nemají pro vymáhání takových údajů oporu v zákoně. Proto dnes provádějí namátkové kontroly negativních testů hygienici.

Vojtěchův názorový veletoč kritizovala opoziční formace SPOLU. Podle ní se chová jako „pomatený sultán“, jelikož chce obnovit opatření, která již byla soudem zrušena jako nezákonná. Stejně problematický je i zákaz vycestování do některých zemí, jež lze upravit hygienickými omezeními.

Připomínka doby nesvobody

V dikci svých rozhodnutí přitvrzuje i Nejvyšší správní soud. „Rozsah možností zakazovat, přikazovat či omezovat, kontrolovat a vynucovat sankcemi je nebývalý… I proto, že (s nadsázkou) dávají vzpomenout na dobu nesvobody, ve které neodůvodněné příkazy, zákazy či omezení byly na denním pořádku, se nesmějí stát ,novou normalitou',“ komentuje poslední kauzu omezení stravování předseda prvního senátu Josef Baxa.

Pro Babišovu vládu ovšem už pojem „nová normalita“ není nadsázkou, ale běžným denním pořádkem.

Video placeholder
Pandemický zákon: Co to je a jaké pravomoci dává vládě a ministerstvu zdravotnictví? • Martin Bartkovský