Velká domů Babišově byznysu s biopalivy narazila. Poslanci ANOfertu zkoušejí, co projde
V Poslanecké sněmovně se odehrálo další dějství střetu zájmů premiéra Babiše. Poslanci ANO chtěli prosadit více než dvojnásobné zvýšení podílu řepkových biopaliv do benzínu, nejvíce by vydělal Agrofert. Opakovaly se tak podobné scény z minulosti, tentokrát však zůstali anonisté osamoceni.
Začínají dovolené a veřejnost je stále zahalována covidovou clonou, usoudil zřejmě blok hnutí ANO, když se rozhodl otevřeně přilepšit Babišově byznysu. Jinak nelze nazvat počínání zpravodaje novely zákona o podporovaných zdrojích Pavla Pustějovského. Během jejího projednávání ve třetím čtení předložil pozměňovací návrh, který téměř unikl pozornosti médií.
Nenápadná změna
Podstatou nenápadné změny je zvýšení povinného podílu biopaliv první generace na bázi metylesteru řepkového oleje přimíchávaných do benzínu z nynějších 4,1 procenta na 8,8 procenta. Návrh byl neústrojně přilepen k novele zákona, jejímž hlavním cílem je úprava výše podpory pro fotovoltaiku, související s postupným útlumem těžby uhlí.
Pustějovského podpořil i předkladatel celé novely, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Znovu potvrdil, že vzorně zapadl do týmu podporovatelů zájmů Andreje Babiše a jeho ekonomického impéria.
Tentokrát však poslanecký klub ANO narazil i u koaličních partnerů ČSSD a KSČM a při hlasování o tomto kontroverzním návrhu zůstal osamocen. Premiér se jej nezúčastnil, čímž zřejmě považuje polemiku kolem svého střetu zájmů v této věci za vyřízenou.
Přihrát si byznys za miliardy
Proti skokovému zvýšení podílu biosložky se vymezila opozice. Piráti varovali před hrozícím zdražením benzínu o dvě koruny na litr. „Výrobcům biopaliv, kdy tím největším je premiérův Agrofert, naopak narostou zisky v řádech miliard,“ dodal jejich šéf Ivan Bartoš.
„Pod záminkou ochrany přírody to vypadá, že hnutí ANO jako politická část koncernu Andreje Babiše využívá jednu z posledních šancí, jak přihrát byznys za miliardy korun obchodní části koncernu Andreje Babiše,“ reagovala pro web Echo24 v podobném duchu europoslankyně a členka výboru pro zemědělství Veronika Vrecionová (ODS).
V dnešních poměrech nepřekvapuje, že autor pozměňovacího návrhu Pavel Pustějovský je součástí politické i obchodní části Babišova koncernu současně. Do sněmovny byl zvolen na zlínské kandidátce ANO, a zároveň je členem představenstva chemičky DEZA, když do roku 2016 pracoval jako její výrobní ředitel.
Pustějovský projevuje ve snaze podpořit byznys svého zaměstnavatele značnou úpornost. Totožný „přílepek“ předložil už loni v listopadu v rámci vládní novely zákona o strategických zásobách ropy a tehdejší neúspěch ho zjevně neodradil. Zdaleka však není prvním průkopníkem boje za zvýhodnění biopaliv v dresu Agrofertu.
Lobboval jsem za biopaliva
Nejznámějším lobbistou je v tomto směru současný šéf ANO. Přes svoje kontakty si zajistil zvýšení povinného podílu biosložky v pohonných hmotách a úlevu na spotřební dani v květnu 2010 krátce před parlamentními volbami. Poslanci tehdy na narychlo svolané schůzi přehlasovali veto prezidenta Klause. „Ano, lobboval jsem za biopaliva. Volal jsem třeba některým poslancům. Nebojím se říkat své názory nahlas,“ netajil se Babiš v Hospodářských novinách.
Zásadním způsobem mu pomohla i Agrární komora. „Sám jsem některé poslance oslovil, například místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Komunikoval jsem s Babišem a vím, že všemu věnoval mimořádné úsilí,“ přiznal její tehdejší prezident Jan Veleba.
Pyšná Kleslová
Své si odpracovali lobbisté přímo placení Agrofertem. Mezi nimi vynikla bývalá rozvědčice Radmila Kleslová, jež svůj lobbing za podporu biopaliv v roce 2009 přiznala veřejně. „Jsem pyšná, že se mi podařilo poslancům vysvětlit, v čem je její prospěšnost. To je moje parketa,“ popisovala v Deníku.
V té době pracovala jako asistentka takřka neznámého poslance ČSSD Miloslava Souška a byla považována za Babišovu spojku v parlamentu. Soušek jejím prostřednictvím prosadil pozměňovací návrh, že do pohonných hmot se mají přimíchávat biopaliva vyrobená pouze z řepky. To plně nahrávalo aranžmá Agrofertu a jeho nového provozu Preol v Lovosicích.
„Já dneska lituji, že jsem tu fabriku postavil, protože to je jediný byznys, v němž na nás má přímý vliv stát svým rozhodováním,“ odrážel tehdy Babiš kritiku, že na biopalivech vydělává. Po vstupu do vlády už podobnou lítost neprojevil a vliv státu uplatňuje osobně.
Biopaliva pod kontrolou
Pokračování státní podpory řepkových biopaliv v roce 2015 si Babiš pojistil jako ministr financí, když příslušnou legislativu zpracoval jeho resort. Nezabrzdila ho ani divadelní fraška, kdy nejprve oznámil souhlas s ukončením daňového zvýhodnění biopaliv, „protože už nechtěl poslouchat Kalouskovy lži a demagogii“.
Poslanec ANO Karel Rais iniciativně předložil návrh v příslušném duchu. Babiš si to však záhy rozmyslel a anonisté včetně Raise nakonec hlasovali proti vlastnímu návrhu. Výhodná produkce řepkových biopaliv zůstala zachována, přestože se mezitím prokázal jejich škodlivý vliv na životní prostředí, což vede k útlumu jejich podpory v Evropě. Naopak její další prodloužení v roce 2019 Babiš kontroloval jako předseda vlády.
Jedná se o lukrativní byznys. Šéf ANO už jako ministr financí dosadil svoje lidi do podřízeného státního podniku Čepro, největšího domácího odběratele bionafty. Podíl dodávek Agrofertu (podniky Preol, Primagra) se krátce poté zdvojnásobil a hlavním dodavatelem se zhruba miliardovým ročním obratem je i dnes.
Je jisté, že bez pomoci státu by nebyla biopaliva první generace konkurenceschopná. Proto se konglomerát ANOfertu brání zuby nehty konci jejich zvýhodnění a jeho politický aparát dosazený do parlamentu opakovaně zkouší, co všechno mu projde. Tentokrát neuspěl, octl se až příliš za hranou. Tím ovšem jeho úkoly v úsilí o rozkvět holdingu jistě nekončí.
