Bohumil Pečinka: Jaro, léto a volební podzim
Na jaře si patnáct minut slávy užila antibabišovská koalice K2 (Pir/STAN) a K3 (KDU-ČSL, ODS, TOP 09), nazvěme je Česko A. V létě naopak v průzkumech promluvilo Česko B. Kdyby se za čtrnáct dní konaly volby, zřejmě by zvítězilo. Kdo ho tvoří?
Jednak vládní hnutí ANO, dále Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury, policejní strana Přísaha a komunisté. Někde na pomezí Česka A a Česka B, blíže k těm druhým, je nyní sociální demokracie. Ideově viděno je Česko B proud levicově konzervativní, opírající se o starší lidi z průmyslových oblastí, žijící v městech malé a střední velikosti. Základem volebního úspěchu těchto čtyř stran je přerozdělování volebního dědictví po kdysi třicetiprocentní ČSSD. Je tam pochopitelně řada výjimek, jež potvrzují pravidlo.
Jsme nepiráti
Hnutí ANO zastavilo svůj propad a našlo novou pozici, která mu přináší opět přízeň jeho voličů – jsou nepiráti. Být nepirátem není žádný specifický program. Je to jen slib, že když budu u moci, neprosadí se některé největší šílenosti pirátského programu. Volit ANO ze strachu z pirátů je sázka na stabilitu, v českém případě spíš na spořádaný úpadek, ale i to je pro řadu lidí přitažlivý program. V neposlední řadě pro velký byznys. Zdánlivě odepsaný Andrej Babiš tak našel zlatou programovou žílu. Nemusí ve volbách nic slibovat a stačí mu být hrází proti něčemu.
Současně se opírá o početné vrstvy státních zaměstnanců a penzistů, jež si v posledních osmi letech získal štědrou sociální politikou na svou stranu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
