Ekonomika sice rekordně roste, ale na srovnání covidového manka to nestačí. Na vině je čipová krize
V minulém týdnu vyšla dlouho očekávaná statistika hrubého domácího produktu (HDP). Data přinesla studenou sprchu. Vzhledem k tomu, jak prudký propad jsme zažili loni ve druhém kvartále, očekávala většina ekonomů letos ve druhém kvartále raketový růst. Ten se ovšem nedostavil.
Ekonomika rostla podle Českého statistického úřadu meziročně „jen“ o 7,8 procenta. Schválně píšu jen v uvozovkách, protože toto je nevídaný růst. Nicméně před rokem ekonomika klesala skoro o jedenáct procent. Necelých osm procent je tedy pořád málo. Stále jsme hluboko pod tím, kde ekonomika byla před příchodem koronaviru.
Co za tím stojí? Proč oživuje ekonomika méně, než by mohla, a méně, než se čekalo? Podle mě za to může nedostatek komponentů (zejména čipů). Kvůli nim musí mnozí výrobci omezovat produkci. Bohužel se zdá, že toto není problémem jen několika týdnů a nedostatek komponentů nás bude ještě dlouho trápit. Už teď je jasné, že růst ekonomiky bude i ve třetím kvartále slabší, než by mohl být.
Již počátkem července totiž hlásila Škoda Auto, jako jeden z největších exportérů v zemi, že kvůli nedostatku komponentů výrazně omezí výrobu ve svých závodech. Pozastavena byla i výroba nejdůležitějšího modelu Octavia. Srpen asi nebude lepší. Výroba v automobilce Škoda Auto nepojede normálně ani v týdnu po srpnové celozávodní dovolené.
Teoreticky by pomohla výroba na sklad mezivýrobků. Jenže parkovací plochy jsou již plné. Výroba na sklad přestává dávat smysl. Nekompletních vozů hlásí automobilky už desítky tisíc. U mnoha jiných firem to je podobné. To s sebou logicky přináší problémy pro dodavatele jiných komponentů. Rozjíždí se tak zajímavý dominový efekt, kdy jedna firma kvůli nedostatku komponentů omezí výrobu, čímž donutí své dodavatele také omezit výrobu. Ti, kteří jsou příliš zaměřeni na jednoho odběratele, mají nyní problém, a mnohým bude hrozit krach, čímž se ještě více zkomplikují dodavatelské řetězce.
Navíc v různých částech planety opět vystrkuje růžky koronavirus. Návrat do normálu tak může být pomalejší, než mnozí čekali. Efekt odložené spotřeby, kdy se zákazníci vrhnou do obchodů, evidentně nenastal v takové míře, jak se předpokládalo. Mnoho lidí změnilo své návyky. Řada lidí se naučila nakupovat on-line i to, co dříve neuměli. Spotřeba proto nepropadla tak, jak by propadla, kdyby koronavirus přišel o pár let dříve, kdy byla e-komerce v plenkách.
Nedostatek komponentů a rozpad dodavatelských řetězců nás bude trápit ještě několik kvartálů. Už nyní je jasné, že letos bude v ČR vyrobeno minimálně o desítky tisíc aut méně, než by mohlo. To ostatně zapadá do globálního trendu. Najednou se ukazuje, že by naše ekonomika potřebovala více rozkročit a neměla by do budoucna stát hlavně na automobilkách.
Hodně lidí si slibuje změnu k lepšímu od výroby baterií. Ta má jistě budoucnost. Stále je to však blízko k automobilovému průmyslu. Česko by potřebovalo něco typu farmacie. Obor úplně oddělený od automobilového průmyslu a přitom s velkým potenciálem.
