Co napadá Ondřeje Kobzu: Vaříme s ikebanou

Každý rok objevím nějakou věc, která mě pak asi napořád bude provázet. Jednou to byla pryskyřicová kadidla. Pak ledová plechová vana po ránu. Před třemi lety psaní těchto fejetonů, což mám místo deníkových zápisků. Letos to asi vyhraje sbírání květin a větviček. Nikdy jsem to moc nedělal. Letos jsem se, ani nevím proč, rozesbíral. Roztrhal. Už si ani neumím představit, že by v oknech nebyla ve váze či sklenici od kečupu alespoň nějaká travina. Asi jak stárnu, tak romantičním.