Další vládní kamufláž: Schillerová apeluje v EU na rozpočtovou odpovědnost, sama ji porušuje
Ministryně financí Alena Schillerová se připojila k výzvě osmi členských států EU, aby se unie vrátila k dodržování rozpočtových pravidel. Je to jen další předvolební trik a výsměch veřejnosti. Česko patří k nejrychleji se zadlužujícím evropským zemím.
Dopady covidové epidemie vedly k pozastavení unijních rozpočtových a dluhových pravidel vycházejících z Paktu stability a růstu. Tato úmluva zavazuje vlády dodržovat odpovědnou fiskální politiku. Masivní podpora poškozené ekonomiky vedla v řadě zemí k růstu zadlužení. Signatáři dopisu iniciovaného rakouským ministrem financí Gernotem Blümelem apelují na návrat k dodržování daných pravidel.
Vyrovnané rozpočty co nejdříve
„Konsolidujeme naše státní rozpočty, abychom se mohli vrátit k vyrovnaným rozpočtům co nejdříve. Zdravé veřejné finance jsou ústředním pilířem členství v EU a základem hospodářské a měnové unie. Fiskální udržitelnost kombinovaná s reformami podporujícími ekonomický růst musí proto nadále tvořit základ společného rámce hospodářské a fiskální politiky EU,“ uvádí výzva.
Kromě Rakouska a Česka dopis podepsalo Dánsko, Švédsko, Finsko, Nizozemí, Lotyšsko a Slovensko. Je protipólem snahy některých jihoevropských zemí původní pravidla naopak změkčit, což by vedlo k dalšímu roztáčení už tak rizikové dluhové spirály.
Z tohoto úhlu pohledu je tato iniciativa rozumná a na místě. Zůstává jen záhadou, proč se k ní připojila Babišova vláda, která porušuje a nadále hodlá dlouhodobě porušovat vlastní rozpočtová pravidla. Žádné zmiňované reformy nechystá a tváří se, jako by žádné problémy do budoucna neexistovaly.
S nejvyššími schodky umím žít
„S nejvyššími schodky jako ministryně financí umím žít,“ říká Schillerová. Na potvrzení těchto slov hodlá hnutí ANO tempo zadlužování státu po volbách ještě urychlit. Její kolega ve vládě Karel Havlíček dokonce oznámil, že „celé téma důchodové reformy je přeceňované“.
Pochopitelně, hnutí ANO stačí opakovaně zvyšovat penze nad zákonnou valorizaci a je vystaráno. Je vedlejší, že tento hazard s vidinou krátkodobých politických zisků nejpozději kolem roku 2030 narazí na neúprosný demografický vývoj. Babiš ani Havlíček u toho už nebudou, tak co se tím zabývat?
Schillerová má ovšem hroší kůži, když chce zrovna ona v Evropě kázat o rozpočtové odpovědnosti. Samotné ministerstvo financí přiznává, že státní dluh by měl letos stoupnout na 2,5 bilionu korun a v roce 2023 na 3 biliony. Zadlužení státu by se tak od nástupu Babišovy vlády v roce 2018 zdvojnásobilo.
Nebezpečné tempo zadlužování
Vláda po loňském rozpočtovém schodku 367 miliard korun letos schválila rekordní deficit půl bilionu korun a nezaostává ani ve výhledu nejbližších let. Ministryně financí na příští rok plánuje schodek 377 miliard korun a v dalších dvou letech podle posledních zveřejněných prognóz kolem 300 až 340 miliard.
V evropském kontextu zatím není problémem samotná výše státního dluhu, i když i v tomto žebříčku se už propadáme, ale tempo zadlužování, které je druhé nejrychlejší v Evropské unii. To se může už v dohledné době odrazit v nedůvěře investorů a snížení ratingu. Nelze se jen odkazovat na náklady spojené s koronavirem, čemuž čelily všechny země, ale domácí zadlužování je zhruba z poloviny taženo vládním populismem a zvyšováním mandatorních výdajů.
Mimochodem stojí za pozornost, že jeden ze signatářů výzvy Švédsko, jež mělo v porovnání s Českem mnohem liberálnější proticovidová opatření s polovičním počtem obětí, chce do tří let dosáhnout přebytkových rozpočtů. A není jediné. Schillerová takovou ambici nenabízí ani v náznaku.
Změkčení pravidel
Podle posledních vládních plánů bychom už kolem roku 2026 narazili na dluhovou brzdu 55 procent HDP. To by vyžadovalo razantní úsporná opatření – pokud ovšem předpokládáme, že by vláda v té době dodržovala platné zákony.
Pro Babišovu vládu není žádný problém zákony porušovat nebo je měnit podle momentální potřeby. Národní rozpočtová rada ve své aktuální zprávě konstatuje, že pravidla rozpočtové odpovědnosti od svého přijetí v roce 2017 nevydržela ani první významnější krizi v podobě pandemie koronaviru.
Ministryně Schillerová loni prosadila hned dvojí rozvolnění těchto pravidel umožňující čtyřnásobné překročení zákonem daného strukturálního schodku veřejných financí ve výši 1 procenta HDP (očištěného o vliv hospodářského cyklu).
Tento bezprecedentní zásah do sestavování státních rozpočtů otvírající prostor pro neúměrné zvyšování veřejných výdajů umožňuje vládě návrat k původnímu limitu strukturálního deficitu do deseti let, což nemá s rozpočtovou odpovědností nic společného. Pokud nyní ministryně financí prohlašuje, že má údajně připravenou konsolidaci veřejných financí, zapomněla ji ukázat veřejnosti, včetně té odborné.
Vládu nešetří ani další nevládní experti. „Mezinárodní instituce varují: bez ozdravení veřejných financí budeme mít do tří let nejhlubší deficit veřejných financí v EU,“ uvádí srpnová analýza Raiffeisenbank. Za alarmující považuje „rozevření nůžek mezi příjmy a výdaji státu, které loni bylo nejširší od roku 2003 a hladce překonalo i mezeru způsobenou globální finanční krizí,“ říká hlavní ekonomka banky Helena Horská.
Přidáme státním zaměstnancům?
Ostatně se brzy znovu ukáže, jak to vláda s rozpočtovou odpovědností myslí doopravdy. Krátce před volbami vrcholí střet mezi rivalkami Alenou Schillerovou a Janou Maláčovou o plošné přidání 3000 korun všem státním zaměstnancům, což obnáší další dvacetimiliardový zářez do výdajů státního rozpočtu. Co k této teatrální rozmíšce dodat?
Od vstupu ANO a ČSSD do vlády v roce 2014 rekordně stoupl počet státních zaměstnanců na současných 482 tisíc (o 70 tisíc), ačkoli Andrej Babiš před posledními volbami sliboval opak, a jejich mzdové náklady poskočily o téměř polovinu na 232 miliard korun. Nemluvě o tom, že státní úředníci, kteří během pandemie zůstávali dlouhé měsíce na home office, dostávali sto procent platu. O tom si mohla většina podnikatelů a jejich zaměstnanců nechat jenom zdát.
„Nejdřív o tom budu jednat s premiérem, pak se budeme domlouvat na půdorysu koalice,“ nechala si otevřená vrátka Schillerová po posledním jednání vlády, kde se nerozhodlo. Sama navrhuje zmrazení platů. Jak to asi dopadne?
S pravděpodobností hraničící s jistotou dostanou státní zaměstnanci přidáno. Teď jde jen o to, jestli všichni a o kolik. Každý hlas je dobrý a z cizího krev neteče. V každém případě platí, že tu směšnou předvolební kamufláž s rozpočtovou odpovědností si mohla Schillerová odpustit.
