Co napadá Ondřeje Kobzu: Zadržování lidí v krajině
Člověk něco dělá, ani úplně přesně neví, proč a co dělá. Hodně intuitivně, podvědomě. A pak přijde někdo, kdo mu to celé vysvětlí. Proto si musí člověk občas hledat vykladače, kteří to celé vysvětlí.
Moc si vážím, že můžeme veřejnoprostorové laboratorní pokusy na lidech probírat se šumným Radovanem Lipusem. Na posledním setkání říká, že je třeba lidi zadržovat v krajině. V krajině města. To zní jak z nějaké grantové výzvy Evropské unie, že? Lidé proudí městem. Přepravují se z práce, do školy, za kamarády. A když tím městem jenom rychle protečou, tak se nevytvoří žádná tůňka, žádná stopa, slepé rameno, kde by se voda ustálila a kal sedl.
Když ve městě naprší, voda steče ze střech do kanálů, ty do řeky a řeka do moře. A voda je fuč a město je stále rozpálené a suché. Je potřeba vytvářet zelené střechy a další zelené plochy, aby se voda zadržela. Podobně je to i s lidmi. Aby jenom neprofrčeli.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
