Benešová nezklamala: „Spravedlnost“ ve jménu Agrofertu do posledního dechu
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová znovu prokázala, proč je pro premiéra Babiše ženou na svém místě. Zpochybnila kauzu jeho podezřelých transakcí v daňových rájích, kterou začala vyšetřovat policie, a často hájí zájmy společenství Agrofertu.
Benešová nastoupila do čela resortu jako nestraník za ANO v dubnu 2019 krátce poté, kdy vyšetřovatelé podali návrhy na obžaloby Andreje Babiše a dalších stíhaných v kauze Čapí hnízdo. Následně dozorový žalobce Šaroch „nečekaně“ změnil právní názor a případ se vleče dodnes. Státní zastupitelství zkrotlo, což potvrzuje i jmenování bývalého komunistického vojenského prokurátora Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem. Jistě nebyl Babišem posvěcen proto, aby se odvažoval rušit jeho kruhy.
Bojovnice proti korupci
„Paní Benešová je bojovnice proti korupci a nekalým praktikám a my potřebujeme posílit boj proti korupci,“ uváděl tehdy poradkyni prezidenta Miloše Zemana do funkce trestně stíhaný premiér.
Benešová měla opakovanou příležitost prokázat, že „bojuje“ proti korupci stejně věrohodně, jako Babiš se svojí pravou rukou Faltýnkem. Naposledy vstoupila do předvolebního boje bezprostředně po zveřejnění aféry Pandora Papers, kde hraje jednu z ústředních rolí český premiér.
„Tady už je taková tradice pět šest dní před volbami vypustit nějaký dělbuch typu Kubiceho zpráva. Preference ANO šly hodně nahoru, takže se musí srazit, takže přišla náhle tato kauza. Vůbec se tomu nedivím, lidi už to otravuje. Myslím si, že už tomu ani nevěří,“ prohlásila Benešová a ujistila, že se touto kauzou nebude zabývat.
To jí jistě nepřísluší, což nijak nesnižuje nehoráznost jejího vyjádření. Aféra se týká 35 současných i bývalých hlav států a dalších stovek veřejných činitelů. Pracovalo na ní 600 novinářů ze 150 médií z více než stovky zemí. Představa, že by se načasování této aféry, rezonující v médiích po celém světě, řídilo termínem českých voleb, je absurdní.
Staré známé praktiky
Babišova obrana je pochopitelná. Prasklo na něj využívání daňových rájů, ačkoli je sám pokrytecky kritizoval. Co ale od něj čekat jiného, když neprůhlednou schránkovou firmu O.F.I. se sídlem v Ženevě použil už při agresivním převzetí Agrofertu a rozjezdu svého podnikání v devadesátých letech?
Otázek se nabízí celá řada. Proč by Babiš netransparentně proháněl 381 milionů korun na nákup luxusních nemovitostí ve Francii přes tři účelově založené schránkové firmy v daňových rájích, fungující ještě v době, kdy už byl ve vládě? Proč zámeček Château Bigaud a půlku ulice v městečku Mougins nekoupil přímo, když je vše křišťálově čisté?
Poradila mu to prý realitní kancelář. To si opravdu každý kvůli koupi zahraničních nemovitostí běžně zakládá řetězec offshorových firem? Podobné složité transakce se často používají tehdy, kdy chce investor utajit původ peněz, nebo krátit daně.
Je co vysvětlovat
Premiér Babiš by měl vysvětlit, proč tyto nemovitosti neuvedl v majetkovém přiznání, a kde na ně vzal v době nákupu peníze. Pokud se hájí audity, jež si nechal udělat před čtyřmi lety kvůli koupi 1,5 miliardy korunových dluhopisů, samotné auditorské firmy přiznaly, že nešlo o standardní forenzní audity, nezahrnovaly všechny výdaje, a obě byly s Agrofertem obchodně propojeny.
Pokud Babiš odeslal zdaněné peníze z české banky, jak sám tvrdí, stačilo by zveřejnit bankovní výpis, jak peníze odcházejí do offshorové společnosti na Britských Panenských ostrovech. Udělá to?
Z výše uvedených důvodů by měla být ministryně spravedlnosti už jen z titulu své funkce o poznání zdrženlivější. U Benešové to však není zdaleka první exces tohoto typu. Náklonnost k podpoře šéfa ANO projevila už v roce 2017 ještě jako poslankyně ČSSD.
Hra pseudomoralistů
„Že je Babiš vyšetřován a jsou tam zkoumání ze strany finanční kontroly OLAF, nic neznamená. Čapí hnízdo je hra, že stíhaná osoba nemůže být premiérem. A tu hru hrají pseudomoralisté všeho druhu. Čouhají z toho jednoznačně politické intriky jak sláma z bot,“ zlehčovala tehdy zveřejněnou zprávu Evropského úřadu proti korupci.
Benešová se dostala do názorového konfliktu i kvůli novele zákona o střetu zájmů, tzv. „lex Babiš“. Označila ji za „protiústavní a v rozporu s evropským právem“ a zpracovala pro Zemana podklady pro jeho stížnost k Ústavnímu soudu. Soud tyto návrhy smetl jako nedůvodné, ale ministryně trvá na svém, což prokázala i ve sporu s evropskými orgány.
Benešová iniciovala usnesení, jímž se vláda vymezila vůči loňské deklaraci Evropského parlamentu k dotacím Agrofertu a střetu zájmů českého premiéra. Nezviklaly ji ani pravomocné závěry auditu, potvrzující Babišův střet zájmů a stopku nenárokovým dotacím Agrofertu.
Léčky na Babiše?
„To tvrdí auditoři. Já si myslím, a pan Babiš to tak říká, že splnil všechny předpoklady a nemůžou mu zpětně vymýšlet další nové a nové léčky, aby ho dostali z politiky,“ zopakovala mantru krizové komunikace ANO. Podle ní jde o vměšování do vnitřních záležitostí České republiky.
Zpochybnila i vymáhání neproplacených dotací státem po Agrofertu. „No dobře, ale taky něco pro to zemědělství asi udělaly, že jo. Takhle je to třeba hodnotit. Když ostatní firmy mají nárok, proč by neměly mít nárok i tyto,“ uvažuje Benešová.
Přístup ministryně spravedlnosti k právu je mixem cynismu a jisté zlovolnosti. Je zarážející, pokud popírá, že evropské orgány mají právo kontrolovat zákonnost čerpání dotací z kapes unijních daňových poplatníků, a v tomto případě je evropské právo nadřazeno domácímu. Vyzývá vlastně k nedodržování pravidel.
Marie Benešová v srpnu naznačila, že končí v politice. To se ještě uvidí. Už dnes je ale jasné, že její skandální pojetí střežení právního státu se široko daleko vymykalo od přístupu všech jejích předchůdců. Zaměnila je za otevřené hájení zájmů jedné vlivné mocenské skupiny. Stala se karikaturou „bojovnice proti korupci a nekalým praktikám“, jak ji vykreslil Babiš, a v této roli nemá co pohledávat.
