Babiš přiznal „fake audit“. Zatajil v něm všechny příjmy a jejich původ
Kauza Babišových transakcí v daňových rájích dostává další rozměr. Přiznal, že v auditu, který si nechal zpracovat kvůli nákupu korunových dluhopisů Agrofertu, neuvedl všechny příjmy. Jinak by si luxusní nemovitosti ve Francii nemohl dovolit. Ze živnostníků přitom ždímal každou korunu.
Aféra Pandora Papers zasahuje desítky současných i bývalých hlav států a stovky dalších veřejných činitelů, kteří investovali majetek za pomoci neprůhledných trustů, nadací a schránkových společností. Rezonuje v médiích po celém světě se smutným zapojením českého premiéra, jenž patří neprůhledným přeléváním 381 milionů korun přes řetězec offshorových firem v daňových rájích mezi ústřední postavy příběhu.
Řetězec lží
Vyšetřování, zda přitom nedošlo ke krácení daní či praní špinavých peněz, by se mohlo rozjet nejen u nás, ale i ve Francii a Spojených státech. To je ovšem běh na delší trať, což Babišovi umožňuje vyvářet aureolu mučedníka. V tuto chvíli stojí za pozornost jiné okolnosti tohoto mezinárodního skandálu, a sice řetězení premiérových lží a fabulací.
„V roce 2017 jsem byl obviněn, že nemám dostatek peněz na dluhopisy. To si určitě pamatujete. Na základě toho jsem dělal audit, který byl veřejný. Potvrdilo to PwC a Ernst & Young a tehdy jsem deklaroval veškeré mé příjmy. Ukázal jsem všechna daňová přiznání. Samozřejmě to vyšetřovala policie, samozřejmě se nic neukázalo. Je to načasované před volbami, aby mě to poškodilo,“ brání se nyní Babiš.
Dodal, že nevlastní žádné offshorové firmy, stejně jako údajně nikdy nevlastnil ve Francii žádné nemovitosti. Jeho výroky jsou rozporuplné a předložené „důkazy“ nepřesvědčivé, stejně jako u auditu osobních příjmů zveřejněného před čtyřmi lety.
Šéf ANO zaplatil 16 luxusních nemovitostí v roce 2009 sám, byla to jeho soukromá aktivita. To potvrdil i mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, přestože je později zaparkoval ve svém koncernu SynBiol, podobně jako farmu Čapí hnízdo.
Babiš kritizoval podnikání v offshorech a současně je sám využíval. Pokud dnes tvrdí, že tehdy nebyl v politice, jen mlží. Všechny tři firmy, jež využil k utajené transakci, držel i po vstupu do vlády. Poslední z nich rozpustil v roce 2018.
Příjmy nesedí. No a co?
Největší staronový problém ovšem nastává s původem peněz. Šéf ANO argumentuje auditem, kde původně deklaroval veškeré příjmy. Když však vyšlo najevo, že mu podle závěrů auditu na nákupy ve Francii chybělo 160 milionů korun, vyrukoval s novou teorií.
„Žádné peníze mi k vypořádání transakce nechyběly. Na nákup v hodnotě 15 milionů euro jsem měl v té době na účtech k dispozici 19,5 milionu euro, které jsem v České republice řádně zdanil,“ uvedl premiér.
Nevidí žádný problém v tom, že audit, jímž operoval při prokazování příjmů v době nákupu korunových dluhopisů Agrofertu, uvádí něco jiného. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ tvrdí dnes, jako by se nechumelilo.
Pokud jsou všechny tyto příjmy zdaněné, musí je obsahovat daňová přiznání. Jak je možné, že „zapomněl“ do auditu uvést stovky milionů korun v době, kdy mu hrozilo odvolání ze Sobotkovy vlády? Už tehdy byl Babišův audit považován za nevěrohodný a pochybnosti o původu všech osobních příjmů dnes ještě narostly.
Fake audity
Celý problém vznikl na počátku roku 2017, kdy se tehdejší ministr financí dostal pod veřejný tlak, a to i koaličních partnerů, kvůli nápadně výhodnému nákupu 1,5 miliardy korunových dluhopisů Agrofertu, odkud dodnes pobírá 90 milionů korun ročně z nedaněných úroků. Objevily se pochybnosti, že na tento obchod neměl dost peněz.
Šéf ANO dříve tvrdil, že jeho čisté příjmy v období 1993 - 2013 dosáhly 1,11 miliardy korun. Největší část dluhopisů přitom koupil v roce 2013 za 1,25 miliardy korun. Nebylo známo, odkud všechny jeho příjmy pocházejí.
Babiš byl tehdy sněmovnou vyzván, aby příjmy doložil, a zadal kvůli tomu audity u společností Ernst & Young a PwC, jež byly obě obchodně propojeny s Agrofertem. Jejich zprávy byly odbornou veřejností označovány za „fake audity“, jelikož nešlo o audit podle mezinárodních standardů, na což upozorňovaly i obě firmy.
Základní problém spočívá v tom, že audit nezahrnuje všechny výdaje včetně investic do firem a nákupu nemovitostí, což se dnes projevilo u francouzských akvizic. Auditoři nebyli nadáni vyšetřovací pravomocí a vycházeli jen z neúplných údajů, jež jim byly předloženy zadavatelem. Takto si mohl Babiš fakticky audit zpracovat a podepsat sám.
Závěry známy předem
O tom svědčí i Babišovo vyjádření dva týdny po zadání auditu, kdy naznačil jeho výsledek. „Do 3. března chci zveřejnit audit, který má potvrdit, že jsem měl čisté příjmy ve výši 2,531 miliardy, že jsem měl dost peněz na nákup dluhopisů, a že vše proběhlo, jak mělo,“ uvedl. Závěrečné zprávy byly narýsovány předem.
Babiš tehdy slíbil, že nákup dluhopisů může doložit výpisy z osobních bankovních účtů a účtů holdingu, kam peníze dorazily. To se nestalo. Dodnes není známo, kdy a jak přesně tyto platby proběhly. Neodpověděl ani na otázku, jak v roce 2000 získal peníze na koupi 35procentního podílu v Agrofertu, jehož celková hodnota v té době dosahovala čtyři miliardy korun.
S Babišovou obhajobou nesouhlasí bývalý vyšetřovatel finanční kriminality Kamil Kouba. „Je to učebnicový příklad praní špinavých peněz. To schéma vykazuje znaky, jaké vykazují schémata organizovaného zločinu. Jediný způsob, jak do toho vnést světlo, je ukázat veřejnosti bankovní výpis, jak z české banky poslal zdaněné peníze do offshorové firmy na Britských panenských ostrovech,“ uvedl.
Výsměch nejen živnostníkům
Kauza korunových dluhopisů byla policií skutečně odložena, „shodou okolností“ krátce poté, kdy po policejních čistkách v roce 2018 usedl do čela Národní centrály proti organizovanému zločinu nový ředitel Jiří Mazánek. Do té doby v ní řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce, jež vyšetřovala i tento případ. Do vytracena šlo i šetření Finanční správy, jež v této věci prověřovala stovky firem.
To vše se odehrává v zemi, kde trestně stíhaný oligarcha „optimalizující“ v daňových rájích paušálně označil podnikatele za zloděje. Nebývale zpřísnil státní dozor, finanční úřady často nezákonně zaklekávaly na vybrané firmy, a kvůli drobným prohřeškům EET v řádu desítek či stovek korun neúměrně tvrdě pokutovaly živnostníky.
Babiš posílal na sociální sítě vysmáté žánrové obrázky z dovolené ze svého zvláštně nabytého zámečku. Vysmíval se tak všem, kdo nepoužívají utajené sítě offshorových firem na nákup zahraničních realit, a hlavně drobným podnikatelům, které odíral do poslední koruny.
