Andrej Babiš prezidentem? Šanci na zvolení má, ale zdaleka ne jistotu
Zatímco základní půdorys nové vlády na bázi 108 mandátů je jasný, na obrátkách nabírají úvahy o budoucí prezidentské volbě. V této souvislosti se nejvíce skloňuje jméno Andreje Babiše, jemuž dnes nahrávají volební výsledky. Do této volby ovšem zasáhne víc faktorů a zvolení nemá jisté.
Šéf ANO realisticky usoudil, že původní slib prezidenta Zemana, že ho pověří jednáním o nové vládě, pokud bude mít jeho strana nejvíce mandátů, nemá žádnou šanci na úspěch. Jakékoli umělé natahování povolebního vývoje by vyvolalo silné reakce kvůli nerespektování volebních výsledků, jakkoli k tomu Babiše ponouká jeho tisk. Nic na tom nemění ani jeho další nevěrohodný veletoč.
Andreji, dám ti dva pokusy
Premiér původně po návštěvě prezidenta v Lánech den po volbách unikl před novináři a následně tvrdil, že se o povolební situaci vůbec nebavili. Později tvrdil opak, že mu Zeman slíbil pověření sestavit vládu, což nyní modifikuje ujištěním, že už před touto schůzkou byl údajně rozhodnutý odejít do opozice.
„Pan prezident na to samozřejmě má nebo měl na to jiný názor. Když jsem s ním mluvil naposledy v neděli, tak mi řekl: 'Andreji, já ti dám dva pokusy.' Ale šel do nemocnice a já jsem to nechtěl moc řešit,“ uvedl Babiš. Pravdu o této návštěvě se nikdy nedozvíme, jelikož hradní aparát má nulový zájem na změně politických poměrů, která jim nehraje do karet.
Babišovo vyjádření signalizuje něco jiného. „Státotvorně“ uznal porážku v jedné, i když klíčové bitvě, a nyní vážně uvažuje o bitvě další, tentokrát o prezidentský stolec s řádným termínem v březnu 2023. O tom svědčí i jeho další výroky v posledním pořadu Čau lidi.
Jsem tady pro vás
„Vy, kteří jste volili ČSSD nebo kteří jste volili KSČM nebo Přísahu, vy, kteří jste volili, a vaši favoriti se nedostali do sněmovny, tak chci vám říct, že vaše hlasy nepropadly. Já jsem tady pro vás. Já budu váš hlas ve sněmovně. Na to se můžete spolehnout,“ prohlásil.
Tato slova, jakkoli nezakrývají zklamání z volebního výsledku, nelze brát na lehkou váhu. Babišův tým vychází z volební aritmetiky. Sněmovní volby ovlivnila vysoká účast, jež způsobila propad dvaceti procent hlasů. Hnutí ANO přišlo o dosavadní vládní spojence a Babiš si chce nyní všechny tyto voliče naturelem sobě vlastním přisvojit. Vyslal tím významný signál, ale takhle mechanicky to v praxi nefunguje.
Nyní pomiňme, že šéf ANO nikdy prezidentem být nechtěl, což je už běžný folklór z kategorie „nikdy jsem nechtěl být politikem“, „nebudu fungovat v opozici“… Stačí připomínka z listopadu 2014. „Rozhodně nikdy nebudu kandidovat na prezidenta, protože náplň práce tohoto úřadu mě nemotivuje,“ uvedl s odůvodněním, že prezidentské kompetence jsou omezené.
Průzkumy nevycházely
První náznaky, že Babiš uvažuje o prezidentské volbě, prosakovaly už loňského roku. Otočil poté, kdy pokles preferencí ANO kvůli nezvládnuté covidové krizi vyvolával spekulace, že by po volbách za sebe poslal do vlády „náhradníka“ na premiérský post. Nejvíce byla skloňována jména nejvěrnějších, Aleny Schillerové nebo Karla Havlíčka.
O obratu voličské přízně nesvědčil ani poslední průzkum popularity politiků agentury CVVM z letošního června. Babiš tehdy získal důvěru 26 procent lidí a nedůvěru mu vyslovil rekordní počet 69 procent respondentů. To i prezident Miloš Zeman, přes četné kontroverze polarizující společnost, míval podporu vyšší - nad 40 procent.
Pokud bereme v úvahu průzkumy veřejného mínění, jež se ovšem spálily v odhadech sněmovních voleb, poměr Babišovy popularity přetrvává dodnes. Z průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplývá, že si 66 procent lidí nepřeje jeho kandidaturu na prezidenta, zejména mladí, vysokoškolsky vzdělaní a obyvatelé velkých měst. Přeje si ji 28 procent respondentů, což se překrývá s volebním výsledkem ANO.
Volba „menšího zla“
V prezidentské volbě ovšem hraje klíčovou roli dvojkolový systém, kdy ve druhém kole mnozí lidé volí „menší zlo“. Jak by to vypadalo v hypotetické volbě podle současného rozložení voličského elektorátu?
Bloky SPOLU a PirSTAN získaly ve volbách dohromady 2,33 milionů hlasů, zatímco hnutí ANO a Okamura 1,97 milionu hlasů. Kvůli pětiprocentní klauzuli současně propadl více než milion hlasů, jež si teď hodlá Babiš „privatizovat“.
Na první pohled má jasnou převahu. Pokud přičteme potenciálně koaliční satelity ČSSD, KSČM a Přísahu, dosahuje volební potenciál tohoto bloku 2,67 milionu hlasů. Není ovšem jisté, zda by všichni volili Babiše, což platí i pro další seskupení Trikolora-Svobodní-Soukromníci. Opravdu by nejvýraznější postava této formace, Radomil Bábek ze strany Soukromníků a jeho příznivci hlasovali pro Babiše, když se celou dobu vymezoval proti vládní šikaně živnostníků?
Premiér má pravdu v tom, že prezidentská funkce má omezené kompetence, a pokud jako protiváha existuje stabilní vládní většina, nemá prakticky šanci významněji ovlivnit její exekutivní rozhodování. Poslední čtyři roky, kdy Zeman a jeho problematické okolí ovlivňovali dění v zemi, zůstanou polistopadovou anomálií, způsobenou vládnutím menšinového kabinetu opřeného o komunisty. Tato konstelace nyní padla.
Jiné okolnosti
Nabízejí se otázky, co by musel šéf ANO nabídnout voličům SPD a KSČM. Referendum o vystoupení z EU či NATO, jejichž přijetí nemůže ovlivnit? Jak obměkčí voliče Miloše Zemana a komunistů, když se za jeho vlády prudce zhoršily česko-ruské vztahy a odsouhlasil Green Deal, který bude patrně pod tíhou ekonomických dopadů korigován?
Svoji roli mohou sehrát Babišovy skandály nejen doma, kde mu stále hrozí soud kvůli Čapímu hnízdu, ale i vyšetřování neprůhledných transakcí přes daňové ráje, jež se rozjíždí ve Francii. Faktorů, které mohou ovlivnit účast a motivace voličů v prezidentské volbě je víc, a současný prostý součet tzv. probabišovských hlasů není zafixovaná jistota.
Připomeňme, jak dopadly poslední prezidentské volby v roce 2018. Do druhého kola postoupili Miloš Zeman ziskem 1,98 milionu hlasů s velkým náskokem před Jiřím Drahošem s 1,37 miliony hlasů. Druhé kolo navýšilo účast a dopadlo relativně těsně. Zeman získal 2,85 milionů hlasů, což je zhruba současný maximální Babišův potenciál.
Politicky nevýrazný protikandidát Drahoš ve druhém kole přivedl podstatně více voličů. Zdvojnásobil svůj zisk na 2,7 milionu hlasů, což potvrdilo rozdělení společnosti na dva přibližně stejné tábory. Pokud byly letošní sněmovní volby interpretovány jako referendum o Babišovi, platilo by totéž ještě vyhroceněji o prezidentské volbě.
Pokud by Babiš kandidoval, sehrála by svoji roli skutečnost, že je ještě kontroverznějším politikem, než byl v době prezidentské volby Zeman. Ovšem pod jednou podmínkou, že se současná demokratická opozice dohodne na pokud možno jednom kandidátovi.
Šéfovi ANO by vyhovovala roztříštěná kandidatura řady ambiciózních jedinců typu Karla Janečka, kteří by v prvním kole ziskem čtyř až sedmi procent hlasů rozmělnili protibabišovský tábor, v některých případech jistě i cíleně. Tato situace by ve druhém kole nahrála nikoli nereálnému scénáři Babiš-Okamura. Poté, co sněmovní volby prakticky zrušily mocenský pakt Babiš-Zeman, by to byla hrubá chyba.
