Kecy & politika: Plánovali Mynář s Babišem převzetí moci?
Premiér Babiš dnes vyzval hradního kancléře Mynáře k odstoupení z funkce. Nemělo by nás to zmást v jedné věci. V posledních týdnech postupovali Mynář s Babišem v souladu s hlavním zájmem obou trestně stíhaných mužů, jímž byla v první řadě obava z vězení. Pro odložení svých trestněprávních kauz jsou dnes schopni udělat cokoliv. Ukázali to, když se dopouštěli manipulace s nemocným prezidentem Zemanem. O těchto a dalších věcech pojednává nový podcast Kecy a politika.
Hradní kancléř Vratislav Mynář se dlouhou dobu pokoušel vytvořit iluzi dobrého zdravotního stavu prezidenta Zemana. Strategickým cílem bylo za každou cenu jmenovat premiérem Andreje Babiše bez ohledu na výsledek voleb a prodloužit tak pokračování jeho vlády. Zvolili proto následující taktický tah: přizvou dosluhujícího šéfa Poslanecké sněmovny Vondráčka, jenž v prostředí nemocničních hadiček získá od prezidenta Zemana podpis, kterým svolává novou sněmovnu na 8. listopadu. Kdyby se uznala oprávněnost tohoto podpisu, nemohl by pak nikdo zpochybnit jmenování Andreje Babiše premiérem v následujících dnech. A jak sám řekl v neděli: Miloš Zeman mi slíbil dvojí jmenování.
Pusťte si podcast Kecy & politika na Spotify:
Průlomovým dokumentem se v této situaci legálního pokusu o převrat stala lékařská zpráva Ústřední vojenské nemocnice adresovaná Senátu České republiky. Vyplývá z ní, že prezident ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti, a to počínaje 13. říjnem. Z toho vyplývá, že se prezident nemohl 14. října těšit skvělému zdravotnímu stavu, jak popisoval šéf sněmovny Vondráček, když si nechával od něj podepisovat rozhodnutí o svolání Poslanecké sněmovny.
Jeden z autorů podcastu Kecy a politika, Petros Michopulos, soudí, že svou roli zde nejspíš sehrály bezpečnostní složky, které signalizovaly, že za legendou o dobrém zdravotním stavu prezidenta republiky se skrývá pokus o zvrat v povolebním vývoji. Lékařská zpráva Ústřední vojenské nemocnice jim dává do rukou možnost, jak prošetřit, jestli manipulací s nemohoucím prezidentem nedošlo k trestněprávnímu chování. To obnáší hned několik paragrafů trestního zákona (přisvojení pravomocí úřadu, sabotáž, zneužití pravomocí úřední osoby, padělání úřední listiny, neposkytnutí pomoci, omezování osobní svobody, rozvracení republiky a možná i útok na veřejného činitele).
Předseda sněmovny Vondráček svou roli u lůžka prezidenta dlouhou dobu zlehčoval, ale po včerejší lékařské zprávě už připustil, že se mohl stát „obětí něčí hry“. Z potenciálně obviněného se tak stal potenciálně spolupracující obviněný. Do této kategorie patří i Babišova distance od hradního kancléře Mynáře. Autoři podcastu Kecy a politika se domnívají, že Vondráčkova návštěva byla jen testovací balónek Andreje Babiše. Prostě zkoušel, co mu ještě může projít. A jestli může ještě realizovat variantu se svým pověřením premiérem.
Na těchto a dalších věcech je vidět, jaký kousek někdy dělí demokracii od převratu. I v únoru 1948 komunisté dlouho zvažovali, jak se prostřednictvím legálních postupů dostat k moci. Jejich výhodou bylo, že od roku 1945 měli obsazena rozhodující místa v tajných službách a bezpečnostních složkách státu. Andrej Babiš za poslední čtyři roky stihl dosadit své lidi na řadě míst v Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ) a hraje poziční hry s pražským a olomouckým vrchním státní zastupitelstvím. Dosadil také své lidi do rozvědky, ale některé složky BIS a Vojenského zpravodajství proti jeho vlivu zůstávají stále imunní stejně jako soudci z Nejvyššího a Ústavního soudu.
Navíc Česká republika se nachází v jiném mezinárodním kontextu. Jsme členy Evropské unie a nemáme v ústavě zákon o referendu, jenž by populistům umožnil například nasbírat 300 tisíc podpisů a rozjet akci, třeba za účelem zneuznání výsledků svobodných voleb. Kdo se podívá na poslední Čau, lidi Andreje Babiše (17. 10. 2021), pochopí, že takové útoky na demokracii tu nebyly víc než třicet let. Jeho pečlivě připravený projev připomíná zrod diktátora, který je schopen udělat všechno pro to, aby zůstal u moci. Jeho hra mu tentokrát nevyšla. Pokusí se o to ještě v případě předčasných prezidentských voleb.
