Lídr maďarské opozice Péter Márki-Zay

Lídr maďarské opozice Péter Márki-Zay Zdroj: ČTK/AP

Lídr maďarské opozice Péter Márki-Zay
Viktor Orbán.
Viktor Orbán.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán jednají o koronavirové krizi v Budapešti (5. 2. 2021)
Český premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán jednají o koronavirové krizi v Budapešti (5. 2. 2021)
15 Fotogalerie

Porazí Orbána starosta z venkova? Šance jsou skoro padesát na padesát

Oliver Adámek

Vyzyvatel maďarského premiéra Orbána v jarních volbách bude Péter Márki-Zay, starosta města Hódmezővásárhely. Z původního outsidera se stal kometou primárek opozičních stran, sám přitom není člen žádné z nich. Protiorbánovská část Maďarska si zkrátka vybrala co největší změnu. Podle průzkumů jsou šance Orbánova Fideszu a sjednocené opozice prakticky vyrovnané. Jaký soupeř na maďarského hegemona čeká?

Někomu můžou připadat české volební koalice jako moc velké slepence. Společný projekt maďarské opozice jde ale ještě o dost dál. V Budapešti se spojilo šest stran – dříve ultrapravicový Jobbik, dvě socialistické strany, dvě zelené strany a mladé progresivní hnutí Momentum. Porazit dominantní Fidesz se skoro 50 % podporou zřejmě jinak nejde, a tak nezbylo než vytvořit extrémně širokou „všekoalici“.

O tom, kdo bude její lídr a kandidát na premiéra, rozhodovali voliči v primárkách, jejichž druhé kolo skončilo o víkendu. V prvním kole se rozhodovalo taky o kandidátech do parlamentu ve 106 obvodech, kde se volí podobně většinově jako u nás do Senátu, akorát jednokolově.

Do premiérské volby nasadily všechny opoziční strany své koně, ty však nečekaně předběhl nezávislý starosta města Hódmezővásárhely Péter Márki-Zay. V prvním kole skončil třetí se 20 %, a to i když měl nejlevnější kampaň. Do druhého kola postoupila první trojice – kromě Márki-Zaye ještě europoslankyně Klára Dobrev a primátor Budapešti Gergely Karácsony.

Jak si získat Orbánovce

Primátor metropole však odstoupil a podpořil Márki-Zaye, a to proto, že má dle něj největší šanci získat nevoliče či zklamané fideszáky. Nebo pro to má minimálně daleko lepší výchozí pozici než protikandidátka Klára Dobrev, manželka nepopulárního expremiéra Gyurcsánye. Právě na osobě Ference Gyurcsánye totiž stavěla vládní anti-kampaň. Už v červnu Maďarsko zaplnily fideszovské billboardy s Gyurcsányem a opozičními lídry, doprovázené nápisem „Gyurcsányova show – nedejme propadáku další šanci.“

Celé opoziční primárky vykresloval Fidesz jako komedii s předem určeným vítězem. Tím měl být primátor Budapešti Karácsony, vládou označovaný jako Gyurcsányova loutka. Během primárek sbíral Fidesz podpisy pod petici „Stop Gyurcsány, stop Karácsony“, pod niž se podepsal přes milion lidí. Problém tohoto marketingového postupu teď je, že Márki-Zay v této kampani vůbec nefiguroval. Vládní politici dokonce tvrdili, že Márki-Zay určitě nebude lídr opozice, protože „není Gyurcsányův člověk.“ Teď začínají Márki-Zaye narychlo označovat za levičáka, je to ale dost nepřesvědčivé.

Výhodou pro Márki-Zaye má být taky fakt, že se prezentuje jako konzervativec a člověk mimo budapešťské liberální elity. S manželkou má sedm dětí a často opakuje, že „byl konzervativec a katolík dřív než Fidesz“. Na druhou stranu podporuje manželství pro homosexuální páry a hlubší integraci Maďarska v EU včetně přijetí eura. Po volbách chce být v parlamentu člen poslaneckého klubu zeleného hnutí Dialog pro Maďarsko, které prosazuje třeba nepodmíněný základní příjem. Celkově je tedy názorově spíš nezařaditelný.

Ústava na zrušení

Vystupuje sice obecně jako centrista, po volbách ale chce mimo jiné zneplatnit současnou maďarskou ústavu, a to i bez potřebné dvoutřetinové většiny. Novou ústavu si sice Fidesz napsal podle svých představ, je nicméně fakt, že byla přijata s ústavní většinou a za dodržení všech ústavních norem a zvyků.

Tohle téma maďarskou opozici rozděluje – podle jedné části je zrušení ústavy bez potřebné většiny krok směrem k občanské válce či minimálně nepokojům, podle druhé poloviny se bez zrušení ústavy nedá vládnout. Orbánovská ústava by nové vládě zřejmě neumožnila prosadit ani vlastní státní rozpočet. Ten totiž musí schválit takzvaná rozpočtová rada, jejíž členy vybral Fidesz s mandátem na celé další období, odvolat je jde jen ústavní většinou. A podobně zabetonovaných pojistek si Fidesz vytvořil vícero. I proto Márki-Zay tvrdí, že by se ústavou neřídil.

Tímhle názorovým mixem tak trochu připomíná Igora Matoviče a obecně styl „nepolitické politiky.“ Podobně jako Matovič se v kampani nevyhýbal ani útokům na vlastní koaliční partnery. Jeho životopis je jinak relativně zajímavý, žil v Kanadě a v USA, pracoval v marketingu a krátce učil na univerzitě. Do politiky vstoupil teprve před třemi lety, když v doplňovacích volbách starosty jihomaďarského města Hódmezővásárhely jako nezávislý nečekaně porazil kandidáta Fideszu. V jeho městě byl přitom Fidesz do té doby dominantní.

Už tehdy zaznívalo, že by se do budoucna mohl stát tváří sjednocení opozice. Že by se už brzo stal jejím lídrem vybraným skrze primárky, to tehdy asi nenapadlo ani Márki-Zaye samotného. Do primárek vstupoval jako outsider, vychází z nich jako největší naděje maďarské opozice za poslední dekádu. Stav opozice asi nejvíce charakterizuje právě fakt, že její největší šancí je kandidát, který se od opozičních stran vlastně pořád tak trochu distancuje.

Nejvyrovnanější volby

Jarní volby budou v Maďarsku patrně nejvyrovnanější za posledních 15 let. Orbánova vládní strana si drží podporu od 45 až přes 50 procent, opozice má někdy v průzkumu víc, někdy méně. Volební systém však trochu zvýhodňuje Fidesz, a to hlavně rozkreslením venkovských volebních obvodů. Rozhodovat tedy bude každé procento, aktuálně se o něco pravděpodobněji jeví těsná výhra Fideszu.

Dění v Maďarsku upoutává v Evropě velkou pozornost už delší dobu, jarní volby ale nejspíš budou ještě víc sledované než kdy předtím. V opoziční koalici je průběžně pořád rušno. V primárkách se třeba ukázalo, že kandidát Jobbiku z jednoho venkovského obvodu hajloval před sídlem židovské organizace v Budapešti. Rozdíly jsou tak velké, že se koalice zatím zaměřuje víceméně jen na zboření Orbánova režimu a její kampaň je v podstatě jen „anti-Orbán“. Už nedávno v Česku se však ukázalo, že i to může stačit.