Nechtějí jít od moci: Mynář, Babiš, tajné služby aneb divadlo kolem prezidenta
Došla mi SMS: „Člověče, vrátil jsem se po volbách a to je úplná telenovela. Každý den se v politice děje něco nového, děj se posunuje, záporáci pořád stejní. A ještě ty báječné kulisy – nemocnice, zámek Lány, Pražský hrad, Parlament. Seriál Ulice hadra.“
Zvnějšku se povolební období může jevit jako telenovela. Hnacím motorem všech těchto pohybů je, že garnituře, která se po roce 2013 dostala do pozic, ať už na Pražský hrad, nebo do vlády, se nechce od moci. Takhle jednoduché to je. Všechno ostatní jsou jenom poziční zápasy, odehrávající se v mlze právní nebo pseudoprávní terminologie.
Připomíná to situaci fotbalového týmu, jenž se po porážce domáhá anulování zápasu, nebo aspoň uznání, že když víc držel balón a měl víc střel na branku, je vlastně spoluvítězem utkání.
Dvě překvapení
Babišovský svět před volbami počítal s několika variantami dalšího vývoje. Téměř všechny byly optimistické. V jedné pesimistické měl mít společně se svými satelity o mandát méně než SPOLU a PirSTAN. Nikdy, nikdy si však nepřipustili, že by nebylo ANO první na pásce. To, že je někdo odsunul až na druhé místo, byl pro ně šok, z něhož se dodnes nemůžou vzpamatovat. Babiš proto lavíruje mezi udržováním pozic nebo odchodem do opozice. Co den, to jiný výrok.
Druhý šok zažil Babišův svět týden před volbami. Najisto počítali s pomocí prezidenta Zemana, který je měl dvakrát bez ohledu na volební výsledky pověřit sestavením vlády. Pak se stalo něco, co nečekali.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
