Kecy & politika: Co chystá robot Havlíček a veksláci z Hradu?
Nekonečná povolební telenovela „co prezident, co demise vlády a kdo vlastně vyhrál volby“ zastiňuje to podstatné: politická garnitura, která přišla k moci v roce 2013, si myslela, že má moc na doživotí. Minutu po vyhlášení voleb se jim zbořil jejich svět a oni jen hledají různé výmluvy, aby nemuseli předat moc vítězům.
Jejich jistota pramenila také z přesvědčení, že i když prohrají volby, prezident republiky je dvakrát pověří sestavením vlády, což se mělo protáhnout na měsíce. Tím měla vzniknout nová situace, jež mohla – podle jejich názoru – vést k rozkladu alespoň jedné ze dvou volebních koalic (SPOLU, PirSTAN) a vstupu do vlády s hnutím ANO. Zdravotní kolaps Miloše Zemana však znamenal jejich naprosté znejistění a od té doby jen hrají boje na zdrženou, aby nemuseli tak rychle odejít od moci. Takto situaci popisuje Petros Michopulos a Bohumil Pečinka v novém podcastu Kecy a politika.
Poslechněte si podcast Kecy & politika na Spotify:
Nechuť odejít od moci je například podstatou toho, jak hradní dvojice Mynář–Nejedlý už celé měsíce maskuje prezidentovu neschopnost vykonávat úřad. Jejich šestadvacetisekundové video z nemocnice, na němž Miloš Zeman podepisuje nedatovanou listinu ohledně svolání nové Poslanecké sněmovny, řada lidí z jeho tábora považovala za důkaz o jeho velmi dobrém zdravotním stavu. Začaly se šířit neuvěřitelné legendy o mučednictví Miloše Zemana, kterého chtějí vítězové voleb zbavit moci. Ve skutečnosti paragraf 66 ústavy jen dočasně odebírá prezidentské pravomoci a přerozděluje je hlavně šéfovi sněmovny a premiérovi, aby politický systém mohl fungovat. Následně se mohou prezidentovi zase vrátit.
Petros Michopulos soudí, že dnes se odehrává to, co už známe ze středověku – spory mezi panovníkem a parlamentem o pravomoci. V té době to většinou končilo občanskou válkou. Nejhlubší příčinou je zavedení přímé volby hlavy státu do českého ústavního systému. Přímo volený prezident se následně stal generátorem neustálého politického napětí. Projevilo se to už před historicky prvními volbami v lednu 2013, když Miloš Zeman svým voličům slíbil, že je zbaví nepopulární vlády Petra Nečase. Když se dostal k moci, dělal všechno pro to, aby svůj slib dodržel.
Následně v červnu 2013 vtrhla na Úřad vlády ČR ozbrojená skupina policistů v čele s Robertem Šlachtou. Vedlo to k pádu Nečasovy vlády, ale hlavně, prezident Zeman si najmenoval „svou“ vládu bez ohledu na výsledek voleb. Navzdory tomu, že v té době existovala sněmovní většina vládních stran. Nikdo z Parlamentu tehdy nevstal a neřekl: Prezident porušuje ústavu a zákony. Opozice v čele s ČSSD se naopak těšila, jak si přerozdělí hlasy svých konkurentů. Když se však sociální demokracie v čele s Bohuslavem Sobotkou dostala sama k moci, dělal jí Miloš Zeman tytéž obstrukce jako svým předchůdcům. Oba autoři podcastu soudí, že dnešní konflikt mezi okolím prezidenta a novou vládní většinou by mohl vrátit prezidentskou moc do mantinelů ústavy.
Autoři podcastu rovněž rozebírají prostředí Pražského hradu, jak ho ovlivnila skupina poradců v čele s kancléřem Vratislavem Mynářem a Martinem Nejedlým. V éře komunismu existovala parazitní vrstva tzv. veksláků, kteří společně se špičkami policie vytvořili zvláštní systém, v němž profitovali z prodeje zahraničních měn a korumpovali se navzájem. Duch této doby je dodnes patrný na Pražském hradě, kde se podobní hochštapleři snaží manipulovat s prezidentem republiky.
Jiným případem politického hochštaplerství je dvojministr Karel Havlíček. Záhy po svém neúspěšném podnikání si založil obskurní organizaci malých podnikatelů. Od počátku však překvapoval tím, že obhajoval Babišův systém elektronické evidence tržeb (EET). Tím na sebe upozornil premiéra. Na otázku, proč ho v ANO angažovali, odpověděl jeden z vlivných hráčů ANO těmito slovy: Potřebovali jsme robota, který bude v médiích obhajovat naši politiku. Havlíčkovo robotické opakování stále stejných věcí vedlo k tomu, že nejen získal bezmeznou důvěru premiéra Babiše, ale bylo mu svěřeno i další ministerstvo.
V závěru se autoři podcastu shodují v jednom: snaha protahovat předání moci je neudržitelná, protože už dnes Babišova vláda ve skutečnosti hraje opoziční roli. Fialovci by se neměli nechat vtáhnout do vládního rozhodování už dnes a měli by trvat na co nejrychlejším pověření a přijetí vládní odpovědnosti. To je nejen demokratické, ale odpovídá to i výsledku voleb.
