Divadlo „best in covid“ se opakuje. Stále stejní herci, stejné omyly a arogance moci
V posledních týdnech roste počet případů koronaviru, včetně hospitalizací. Vláda zpřísňuje opatření. V mnohém se opakuje situace z loňského roku, kdy se premiér Babiš chlubil nejlepšími výsledky v boji proti covidu. Nebyla to pravda už tehdy a neplatí to ani dnes.
Historie se opakuje, téměř stoprocentně to platí pro náběh třetí vlny epidemie covidu-19. Nápadně podobný je vývoj dějství, časová posloupnost, obsazení a chaotický scénář. Nic na tom nemění fakt, že se mezitím proměnily kulisy. Voliči rozdali karty jinak, ale dosluhující kabinet přijímá sporná nařízení, jež mohou být opět úspěšně napadena u soudu, jako v desítkách předchozích případů.
„Best in covid“ 1
Koncem srpna 2020 český premiér na mezinárodním fóru v Bledu sebevědomě prohlašoval, že zemi řídí jako úspěšný krizový manažer, a Česko je „best in covid“ v Evropě. Později svůj výrok korigoval, že prý myslel celou V4, jenže v celkové bilanci neplatí ani jedno, ani druhé.
Česko dnes patří s Maďarskem na světovou špičku zemí s největším počtem obětí a pozitivních případů covidu-19 na milion obyvatel. Babiš před rokem lakoval situaci narůžovo, aby mohl před krajskými volbami opakovat nepravdivý slogan z Bledu v době, kdy se epidemická situace zhoršovala.
Nepomohla ani blesková rezignace ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a jeho nahrazení tehdy populárním epidemiologem a plukovníkem ve výslužbě Romanem Prymulou. Lockdowny byly na spadnutí, ačkoli je Babiš před volbami vylučoval.
„Best in covid“ 2
Premiérovi tento neúspěch nebránil letos znovu fabulovat, že „best in covid“ platí pro Česko i dnes. „Držme si palce, aby nám to vydrželo,“ prohlásil měsíc před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny. Legenda „zvládnuté“ epidemie mu jistě přihrála nějaké procento přízně navíc.
Paralela některých dějů před rokem a v současné době je až zarážející. I letos během září premiér Babiš bagatelizoval situaci, oznamoval rozvolňování vládních restrikcí, a vytvářel dojem takřka idylického skoncování s epidemií, zatímco v okolních zemích varovně stoupala čísla.
Ke skokovému zlomu v covidových statistikách došlo analogicky „shodou okolností“ krátce po volbách. Zatímco před rokem se vyšvihly na 16 tisíc nových případů denně a nemocnice začínaly být zahlceny těžkými případy, nyní je nárůst naštěstí nižší, zhruba čtvrtinový. Kvůli vakcinaci a promoření obyvatel je zatím i mnohem méně těžkých případů, ale v žebříčku srovnatelných zemí se znovu propadáme.
Stejný chaos
Babišova vláda předvádí stejný chaos a opakuje totožné komunikační chyby jako v minulosti. Předvolební sliby rozvolňování jsou minulostí. Naopak utahuje šrouby způsobem, vyvolávajícím znovu spory i ve vládě.
Je to déjà vu. Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch opakovaně projevuje nízkou autoritu. Narazil u ministra školství Plagu i premiéra Babiše s nápadem, aby všechny (i očkované) děti nad 12 let nosily respirátory při školní výuce.
Vojtěch opravoval i svoje původní prohlášení z tiskové konference, že respirátory budou povinné u všech zaměstnanců na pracovišti. „Pokud sedíte u stolu a kolegové jsou dál než 1,5 metru, tak ho (respirátor) mít nemusíte. Když si ale budete šeptat drby na kávě, tak ano,“ uvedl „drobnou změnu“ druhého dne pouze na Twitteru.
Soudně napadnutelná je povinnost pracovníků v pohostinství kontrolovat u návštěvníků bezinfekčnost. Sporné je i ukončení úhrad testování, pokud je očkování dobrovolné a nikdo v tomto směru nesignalizuje změnu.
Nejvíce „zazářil“ ministr vnitra Jan Hamáček, jenž zřejmě ani po volebním debaklu dosud neukončil jízdu na toboganu do mimoparlamentního propadliště. Jeho nápad, aby byl na pracoviště zakázán přístup neočkovaným a museli si platit testy ze svého, byl příliš i na Babiše, který si jinak se zákonností vládních nařízení hlavu neláme. Pochopil, že by se hněv lidí mohl obrátit i proti němu, a Hamáčkovu iniciativu utnul.
Řídit v krizi jak kdy
Opakuje se i premiérův alibistický postoj k řízení koronakrize. Vláda dosud nepodala demisi. Kvůli závažnému zdravotnímu stavu prezidenta a intrikám hradního klanu dnes nikdo neví, kdy bude jmenován nový kabinet. Babiš přesto vyzývá opozičního adepta na post ministra zdravotnictví, aby se účastnil rozhodování vlády.
„Píšu dopis panu Fialovi, že nabízíme post ministra zdravotnictví panu profesorovi Válkovi od 1. listopadu,“ uvedl dokonce. Tento pokus přehodit odpovědnost na nastupující vládní garnituru, jejíž personální a programový rámec teprve vzniká, nemohl myslet vážně.
Babišova past
Jak by tato past zaklapla, o tom svědčí Vojtěchova reakce na návrhy skupiny AtiCovid expertů bloku SPOLU. Shodli se na posílení vakcinace, jež je u nás nadále pod evropským průměrem, zatímco země s vysokou proočkovaností typu Dánska či Portugalska přecházejí do normálního života. To platí hlavně pro nejrizikovější skupiny, kde je současný stav daleko za očekáváním. Devadesát procent úmrtí přitom postihlo věkovou skupinu nad 65 let, což signalizuje tragické zanedbání ochrany seniorů.
Vojtěch však odmítl návrhy AntiCovidu uznat protilátky za ochranu proti covidu a požadavek na definování podmínek jejich uznání do konce října. Nesouhlasí s prodloužením bezinfekčnosti po prodělání covidu-19 na jeden rok, ani s obnovením bezplatného testování, včetně podpory dobrovolného firemního testování.
Premiér předvádí obvyklou porci farizejství, když chce zatáhnout do současného rozhodování oponenty. Je to jeho obvyklý postup. Když se covidová čísla zlepšovala, stoupl si do čela jako „krizový manažer“, jenž řídí úplně vše. I dovoz respirátorů do jednotlivých zdravotnických zařízení.
Když se situace zhoršovala, stáhl se do pozadí, odpovědnost přehazoval na odborníky, jež měnil jako na běžícím pásu, stejně jako ministry zdravotnictví. Propad ve světových tabulkách sváděl na opozici, přičemž měl s KSČM pohodlnou většinu.
Dnes už Babiš nemá mandát vzešlý z voleb a svůj chaotický mikromanagement by měl co nejrychleji ukončit. Na žádné „třetí“ nebo mimoústavní cesty není čas ani prostor.
