Minimální mzda se má zvýšit. S novou vládou podobně razantní nárůsty nejspíš skončí
Dosluhující kabinet Andreje Babiše schválil nařízení, podle kterého minimální mzda v příštím roce vzroste o rovnou tisícikorunu na 16 200 korun. Schválené navýšení je studenou sprchou pro ministerstvo práce a sociálních věcí a voliči popravenou ČSSD, které chtěly (za podpory odborů) nejnižší výdělek navýšit až na 18 tisíc korun. Naopak zaměstnavatelé plédovali za růst minimální mzdy jen o 500 korun. Přestože přijatý kompromis je spíš vítězstvím firem, lze tušit, že takto velký nárůst minimální mzdy tu je na několik let poslední.
Pro úplnost dodejme ještě několik dalších čísel. Společně se zvyšováním minimální odměny zaměstnanců roste i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, náročnosti či odpovědnosti práce. V současné době má tato škála rozpětí od 15 200 do 30 400 korun. Dle aktuálního vládního nařízení od ledna příštího roku vzroste tato škála od 16 200 až po 32 400 korun.
Vládou schválená částka je poněkud překvapivá, protože se o rovné tisícovce v zákulisí vůbec nespekulovalo. Dokonce premiér Andrej Babiš zvažoval, že by finální kompromis mohl činit 1300 korun a minimální mzda by tak vzrostla na 16 500 korun. Ve hře byl i nárůst o 1600 korun. Nakonec ani tato varianta neprošla. Vedle ČSSD a končící ministryně Jany Maláčové je přijatá částka i nezdarem odborů a jejího předáka Josefa Středuly, kteří podporovali růst navržený Maláčovou a dlouhodobě poukazují, že minimální mzda v Česku je ve srovnání s okolními zeměmi na chvostu.
Při pohledu na výsledek voleb a podobu rodící se nové vlády je však více než jasné, že velké nárůsty minimální mzdy, které tu byly v posledních letech, se už nebudou opakovat. Za jejich růstem stála především skutečnost, že byla ve vládě ČSSD. Ale i hnutí ANO se snažilo nadbíhat dělníkům, i když ne tak okatě jako sociální demokraté. Strany nové vlády zřejmě tak štědré nebudou, a pokud v dalších letech schválí navýšení minimální mzdy, bude to o částky mnohem bližší stanovisku firem a zaměstnavatelů. Tedy pokud vůbec k nějaké valorizaci dojde.
Když se podíváme do minulosti, tak vidíme, že od ledna 2007 do srpna 2013 činila minimální mzda 8000 korun a za tuto dobu nevzrostla ani o korunu. V následujících letech pak docházelo k pravidelným valorizacím. Ta největší proběhla od ledna 2020, kdy minimální mzda meziročně vzrostla o 1250 korun. Za dobu vlád, ve kterých byly ČSSD a ANO, se minimální mzda zdvojnásobila a úměrně tomu narostly i zaručené mzdy. A právě jejich růst byl společně s růstem platů ve státní sféře tahounem růstu platů v celé České republice.
Asi nelze předpokládat, že se v příštích letech růst platů v Česku zcela zastaví. Nicméně vzlínací impuls „zespoda“ tu bude s největší pravděpodobností chybět. Nicméně v Česku je minimální nezaměstnanost a pro řadu firem sehnat kvalitní a zkušené zaměstnance je stále problém. Proto je musí lákat prostřednictvím vyšších mezd. To neplatí však všude a ve všech oborech. Podtrženo sečteno: pro nejhůře placené zaměstnance v oborech s nízkou přidanou hodnotou bude příští rok tím posledním, kdy jim ještě jakž takž porostou výdělky. V dalších letech jejich vyhlídky tak růžové nebudou. A zcela nepochybně se stanou předmětem příštích volebních kampaní.
